FSC
 

Ekologická certifikace lesa – certifikát FSC®

Vedení firmy se zavazuje hospodařit dle platného standardu FSC. 

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně byl, na základě své žádosti, dne 15.11.2012 přijat za řádného člena občanského sdružení FSC ČR.

Tímto krokem deklaruje ŠLP Křtiny, který měl doposud v rámci tohoto občanského sdružení statut pozorovatele, svůj zájem i nadále podporovat myšlenku a principy FSC, dle kterých hospodaří již 15let a byl historicky prvním lesním majetkem v České republice, který tento certifikát získal. Svým členstvím v ekonomické sekci občanského sdružení FSC ČR hodlá aktivně participovat na tvorbě národního standardu a šíření myšlenky trvale udržitelného lesního hospodářstvím s využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření.

Aktuální certifikát pro FM FSC Školní lesní podnik Křtiny ke stažení zde.

Product Schedule pro lesní hospodářství naleznete zde.

číslo certifikátu je  SA-FM/COC-001038, číslo licence FSC-C017074

 

Aktuální certifikát pro spotřebitelský řetězec FSC Pila Olomučany ke stažení zde.

Product Schedule pro Pila Olomučany naleznete zde.

číslo certifikátu je  SA-COC-001030, číslo licence FSC-C013364

 

Úvod

Pro lesní hospodářství a obchod se dřevem na všech zalesněných kontinentech je v posledních letech charakteristická intenzívní diskuse o označování produktů pocházejících z lesů obhospodařovaných ekologicky vhodným způsobem – o tzv. ekologické certifikaci lesních produktů. Tato diskuse se nevyhnula ani Evropě a tedy ani České republice, do níž se první obsáhlejší informace o certifikaci dostaly v polovině devadesátých let a ihned vyvolaly bouřlivou odezvu. Významná část české lesnické veřejnosti se zachovala zcela v souladu s jedním z Murphyho zákonů – pokud šlo o certifikaci v tropech, byli extrémními liberály a souhlasili s certifikací takřka jakéhokoliv tamního přírodního produktu, jakmile se však začalo hovořit o certifikaci na našem území, stali se z nich zarytí konzervativci, kteří něco takového považovali za naprostou zbytečnost. Jako nejčastější odůvodnění tohoto postoje jim posloužila tvrzení "u nás přece máme kvalitní lesní zákon" a "jde o zbytečné náklady navíc".

Historie a princip certifikace

Myšlenka ekologické certifikace lesních produktů vznikla v osmdesátých letech minulého století ve snaze omezit bezohlednou likvidaci tropických pralesů a byla zaměřena na dřevo jako produkt v této souvislosti nejvýznamnější. Zakrátko ovšem její dosah přerostl hranice tropů a byl rozšířen na všechny lesy severské a mírného pásma. Jak již bylo naznačeno, spočívá celý princip certifikace v označování produktů pocházejících z lesů obhospodařovaných způsobem, který zachovává jejich ekologickou stabilitu, příslušným rozlišovacím znakem. Posuzuje se přitom úroveň hospodaření na jednotlivém uceleném lesním majetku, takže certifikátem jsou označovány všechny produkty získané v jeho rámci jako výsledek hospodaření, které budeme pracovně označovat za "správné".

Tvůrci myšlenky certifikace vyšli z prastaré obchodní a společenské zkušenosti, že nabídka je vždy funkcí poptávky, nikoliv naopak. Jinými slovy, pokud existuje poptávka, existuje bez ohledu na všechny případné restrikce a sankce i nabídka. Asi nejlepším příkladem platnosti popsaného pravidla je trh s drogami. Jelikož pak jednou z příčin nadměrného kácení pralesů (a jakýchkoliv lesů jiných) je snaha po dosažení zisku z prodeje dřeva, jevilo se jako vhodné regulovat nikoliv nabídku dřeva, neboť ta by existovala vždy v rozsahu zhruba odpovídajícím poptávce, nýbrž samotnou poptávku. Bude-li poptávka usměrněna tak, aby spotřebitelé při nákupu dřeva v co největším počtu preferovali to, které je certifikováno, bude na to nabídka reagovat tak, že se rozloha lesů obhospodařovaných "správným" způsobem zvětší. Zároveň tak budou do značné míry zmenšeny problémy vyplývající z vytváření přímých obchodních bariér, jejichž vznik by byl nezbytný při bezprostřední regulaci nabídky. Na první pohled jsou patrná přinejmenším tři úzká místa tohoto postupu:

  1. ovlivnění poptávky není jednoduché ani levné,
  2. musí být posouzeno a rozlišeno, kdy obhospodařování lesa nenarušuje ekologickou stabilitu a kdy již má charakter likvidace, tedy zda je nebo není možno certifikaci provést,
  3. s provedením certifikace jsou spojeny náklady, které zvyšují cenu certifikovaného produktu.

Jako velmi účinný pomocník při řešení prvního úzkého místa posloužil příklon spotřebitelů ve vyspělých státech k výrobkům vyprodukovaným způsobem ohleduplným k životnímu prostředí, který se stále výrazněji projevuje v posledním desetiletí. Pro to, aby spotřebitel preferoval dřevo pocházející z lesů obhospodařovaných "správným" způsobem, postačuje poskytnout mu pouze vhodné informace o tom, že takové dřevo je z hlediska ochrany životního prostředí mnohem vhodnější, a o tom, jak takové dřevo v nabídce ostatních rozliší. Zbývající práci spojenou s přesvědčováním, kterou v případech jiných komodit vykonává nákladná reklama, provede popsaný stabilní trend ve spotřebitelském chování sám.

Zdolání druhého z úzkých míst je mnohem komplikovanější a nutno přiznat, že zatím zdaleka ne tak úspěšné. Zmiňovaný "správný" způsob hospodaření, při kterém je přežití lesa zabezpečeno bez závažných a trvalých ekosystémových změn, je většinou zainteresovaných osob označován za tzv. trvale udržitelný. O obsahu tohoto pojmu není významnějšího sporu. Problém spočívá ve skutečnosti, že neexistuje všeobecný konsensus v tom, jak se trvale udržitelné hospodaření v lese pozná, a tak vznikly různé certifikační systémy. Ačkoliv v posledních letech dochází k řadě jednání o jejich sblížení, všeobecná shoda je zatím v nedohlednu.

Třetí z úzkých míst zatím nedává vzniknout významnějším potížím vzhledem ke skutečnosti, že certifikované dřevo je na trhu nabízeno v omezeném množství, takže poptávka dosud převyšuje nabídku a není problém certifikované dřevo prodat přes jeho vyšší cenu. Budoucí výhled je v této souvislosti mírně optimistický, neboť poptávka po certifikovaném dřevě bude vzhledem k relativně pomalému nárůstu počtu jeho producentů pravděpodobně ještě řadu let vyšší než nabídka. Náklady na provedení certifikace jsou ovšem v mnoha případech skutečně nemalé, jelikož nejsou stanovovány jako paušální částka za posouzení, zda se na daném lesním majetku hospodaří trvale udržitelným způsobem, nýbrž jako podíl z hodnoty certifikovaného dřeva (někdy až 9 % z hodnoty kulatiny, 5 % hodnoty řeziva ap.), takže nedojde-li k jejich snížení, může se certifikace pro mnoho vlastníků lesa stát cílem finančně nedosažitelným. To povede k jejich ekonomickým potížím a ve svých důsledcích patrně ke koncentraci vlastnictví lesa do rukou několika málo subjektů.

Certifikace podle zásad FSC

Přes existenci všech úzkých míst je ekologická certifikace nejen silným tržním trendem, ale především významným nástrojem pro zajištění environmentálních požadavků na hospodaření v lesích. Přes v úvodu zmíněný skeptický postoj řady českých lesníků k ní proto přistoupil též Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MZLU v Brně, který v této souvislosti stál před rozhodnutím, kterou z metodik certifikace zvolit. Po zralé úvaze vybral v současnosti nerozšířenější a nejprestižnější certifikaci podle kritérií FSC (Forest Stewardship Council). FSC je mezinárodním sdružením, které bylo založeno v říjnu 1993 v Torontu z iniciativy nevládních organizací včetně Greenpeace, Přátel Země pod patronací WWF za podpory Evropské unie a některých vlád. Jde o nevýdělečnou, nezávislou nevládní mezinárodní organizaci, složenou ze skupin ekologických institucí, lesníků, obchodníků se dřevem a občanských sdružení z 25 států světa. Sekretariát FSC sídlí v Bonnu v Německu. FSC se sama bezprostředně udělováním certifikátů nezabývá, jejím úkolem je jednotlivé certifikující organizace pouze akreditovat tak, aby posuzování, zda certifikované produkty byly vyrobeny skutečně podle zásad trvalé udržitelnosti, bylo jednotné a průkazné. Uvádí se, že u FSC je v současnosti akreditováno na 150 organizací z více než 30 států světa. Pro jednotnost posuzování trvalé udržitelnosti byly na půdě FSC vypracovány a schváleny tzv. Principy a kritéria FSC pro přirozené lesní hospodářství, které jsou založeny na následujících zásadách:

  • Hospodaření v lesích v jednotlivých státech musí být v souladu se všemi aplikovatelnými místními předpisy a mezinárodními smlouvami, jichž je daný stát signatářem, a v souladu se všemi principy a kritérii FSC.
  • Musí být definováno, dokumentováno a právně zakotveno dlouhodobé vlastnictví a spravedlivé využívání půdy a lesních zdrojů.
  • Musí být uznávána respektována práva místních obyvatel, pokud jde o vlastnictví, užívání a obhospodařování jejich půdy.
  • Způsoby hospodaření v lesích musí udržovat nebo zlepšovat dlouhodobý ekonomický a sociální blahobyt lesních pracovníků a místních obyvatel.
  • Způsoby hospodaření v lesích musí podněcovat jejich optimální a účinné víceúčelové užívání a současně i zabezpečení ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství a širokého spektra environmentálních, sociálních a ekonomických užitků.
  • Při hospodaření v lesích musí být zachovány jejich kritické ekologické funkce a musí být minimalizován dopad na biodiverzitu, vodní zdroje, půdu a ostatní zdroje i unikátní a labilní ekosystémy.
  • Hospodaření musí probíhat podle plánů vypracovaných písemně v souladu s principy FSC. Plány musí obsahovat aktuální data, musí mít jasné uspořádání objektů hospodaření i způsobů a prostředků k dosažení cílů.
  • Podmínky lesa, výtěž lesních produktů, péče o les a hospodářská opatření včetně jejich sociálních a environmentálních dopadů musí být monitorovány.
  • Přírodní lesy nemají být nahrazovány plantážemi hospodářských dřevin. Plantáže mají pouze doplňovat přírodní lesy a snižovat tlak na ně.

Uvedené zásady mají být konkretizovány pro jednotlivé státy. Největší aktivita je v tomto směru v Evropě vyvíjena ve Švédsku, Švýcarsku, SRN a Polsku, v posledních letech i v České republice, která se v počátcích do celého procesu (nejen ve vztahu k FSC) zapojovala jen velmi zdrženlivě, opatrně a pomalu.

I certifikace podle zásad FSC se ovšem setkává s problémy. Řada zástupců nejrůznějších evropských organizací sdružujících vlastníky lesů či obchodníky se dřevem považuje zmíněné zásady za nepoužitelné v evropských podmínkách. Jako jedno nejhutnějších vyjádření výhrad a jejich příčin bývá uváděno vyjádření předsedy švédského sdružení vlastníků lesa: "Některé požadavky jdou příliš daleko … Rozhodující je, že jednotlivé skupiny mohou klást jen požadavky, zatímco vlastník lesa musí myslet na svůj majetek, na hospodářské přežití a současně i na úhradu nákladů spojených s certifikací".

Certifikace FSC na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny MZLU v Brně

Vlastní certifikaci na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny prováděli zástupci britské organizace Soil Association, akreditované u FSC. To znamená, že při certifikaci bylo posuzováno splnění ukazatelů a kritérií stanovených touto organizací. Kromě návštěv pracovníků Soil Association přímo ve Křtinách bylo nutno několikrát vyplnit dlouhou řadu dotazníků obsahujících otázky, jež se týkaly prakticky všech složek hospodaření ŠLP Křtiny. Tato činnost připomínala známý proces přijímání nového člena do Evropské unie a přes jisté vnitřní výhrady, které český lesník nemůže nemít v případě, že jeho činnost kontrolují, posuzují a hodnotí obyvatelé státu s mnohem menší lesnickou tradicí, přinesl své ovoce. Dřevo těžené na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny dostalo certifikát Soil Association Woodmark, což podniku kromě zvýšení prestiže umožnilo navázat obchodní spolupráci s velmi seriózními obchodními partnery v zahraničí. Není bez zajímavosti, že zprávy o ŠLP Křtiny se od provedení certifikace pravidelně objevují i v odborném britském tisku.

Závěr

Ekologická certifikace je moderním nástrojem působícím na trhu s lesními produkty, který se přes zatím rozporné reakce jeví být vhodným spojením obchodní a ekologické politiky sloužícím k prosazení myšlenky trvale udržitelného hospodaření do prostředí lesního hospodářství. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny jako účelové zařízení sloužící zejména potřebám výuky budoucích absolventů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně proto nechtěl zůstat stranou vývoje a podstoupil certifikaci podle kritérií a ukazatelů nevládní mezinárodní organizace FSC (Forest Stewardship Council). Certifikace samotná byla provedena v roce 1997 britskou organizací Soil Association, akreditovanou u FSC, v rámci jejího programu WP (Woodmark Program).

Po dlouhá léta byl Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny jediným lesním majetkem na území České republiky, jehož produkty mohly být označovány ekologickými certifikáty. Skutečnost, že se v jím obhospodařovaných lesích hospodaří opravdu trvale udržitelným způsobem, tak byla potvrzena tak nezávislou zahraniční institucí. Úspěšná certifikace a následné recertifikace jsou důkazem vysoce kvalifikované práce všech lesních hospodářů podniku, na kterém byl vždy kladen důraz na stabilitu porostů se zachováním přirozené druhové skladby lesů s co největším podílem přirozené obnovy, na biodiverzitu, na co nejjemnější přírodě blízké způsoby hospodaření, včetně šetrných technologií při těžbě a dopravě surového dříví, na víceúčelovost hospodaření s uspokojováním všech funkcí lesa. Úspěšným podstoupením procesu certifikace tak Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny navázal na dobré tradice zavedené již jeho zakladateli před více než 80 lety – pracovat v zájmu lesa tak, aby podnik ostatním lesníkům sloužil jako vzor.