Aktuality
 

Jan Svatopluk Presl

24.02.2009 U příležitosti Dnů otevřených dveří v Arboretu Křtiny Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně proběhla dne 23. 2. 2009 u pomníku Jana Svatopluka Presla vzpomínková slavnost k 160. výročí narození tohoto vynikajícího vědce a botanika. Vzpomínky se zúčastnilo 50 návštěvníků zmíněné akce. Přednesen byl následující projev.

Jan Svatopluk Presl (1791 – 1849)
Jan Svatopluk Presl se narodil 4. září 1791 v Praze. Studoval zde na Karlo-Ferdinandově univerzitě medicínu a přírodní vědy. Studium ukončil v roce 1816 jako doktor lékařských věd. Lékařskou praxi nikdy nevykonával, přednášel však v letech 1818 – 1819 přírodní vědy na lékařských fakultách v Praze a Olomouci. Zásadní zlom pro jeho celoživotní práci nastal v roce 1820, kdy byl jmenován profesorem přírodopisu na pražské univerzitě, kde přednášel zoologii a mineralogii.

S jeho dílem se dennodenně setkáme, aniž o tom mnohdy víme. Jan Svatopluk Presl je totiž autorem odborné české přírodovědecké terminologie v mnoha oborech – v chemii, botanice, zoologii, mineralogii, geologii či paleontologii. Při vytváření nových českých názvů vycházel z latinských, německých a ruských pojmenování.

Zasloužil se o rozpracování českého chemického a mineralogického názvosloví. Této problematice věnoval spisy Lučba čili chemie zkusná a Nerostopis čili mineralogie. Navrhl české názvy prvků, podvojné názvy anorganických sloučenin, položil základy rozlišování oxidačního čísla pomocí přípon (znáte: -ný, -natý, -itý, -ičitý atd.). Presl je například autorem slov kyslík, vápník, draslík, kazivec nebo živec. Všechny jeho návrhy se však neujaly a byly později upravovány, zejména Vojtěchem Šafaříkem, Alexandrem Sommer-Baťkem a Emilem Votočkem.

Pro nás lesníky je nejdůležitější dílo Jana Svatopluka Presla v oblasti botaniky a zoologie. Sepsal první českou zoologickou učebnici Ssavectvo a dvousvazkový Všeobecný rostlinopis. V roce 1819 vydal Jan Svatopluk Presl spolu se svým bratrem Karlem Bořivojem Preslem knihu Flora Čechica. Jsou zde uvedeny vlastní nálezy českých rostlin i nálezy ostatních botaniků. Jedná se celkem o 1498 druhů rostlin. Následně vydal Presl Rostlinář, který obsahoval pravidla tvoření českých rodových jmen rostlin. U preslovských jmen botanických i zoologických zůstala živá naprostá většina, například kopretina, kukuřice, bledule, lebeda, šťovík nebo tuleň, vorvaň, mrož a dikobraz. Některá se změnila, např. pepřika na paprika nebo šišvorec na puškvorec. V díle Wšeobecný rostlinopis popsal a pojmenoval i řadu rostlin exotických, jako například tropické cykasy. V dnešní době jsou ale již úsměvná navrhovaná jména kaktusů. Zajímavostí je pojmenování klokana. Jsme se Slováky a Chorvaty, kteří Preslův název převzali, jediné národy s vlastním pojmenováním, neboť ostatní vycházejí z původního domorodého gangurru.

Presl se zabýval i dějinami vědy, vydával první česky psaný vědecký časopis Krok, aktivně se účastnil politického života, zvláště v revolučním roce 1848. Byl také jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea v Čechách a Matice české. Z jeho osobního života se však v podstatě nezachovaly žádné informace.
Jan Svatopluk Presl zemřel v Praze ve věku 57 let dne 6. dubna 1849. Byl naprosto úžasnou osobností, neboť jeho dílo dalece přesahuje dobu, ve které žil. Není proto náhodou, že je na čestném vyvýšeném místě v Arboretu Křtiny připomínán v rámci Lesnického Slavína pomníkem s pamětní deskou.
Ing. Pavel Mauer