Myslivost
 

Myslivost

Myslivost je součástí hospodářské i účelové činnosti Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně (ŠLP). Vzhledem k poslání ŠLP nejsou režijní honitby pronajímány a výkon práva myslivosti je prováděn na vlastní účet.

ŠLP je držitelem a uživatelem čtyř honiteb, z nichž nejvýznamnější je honitba ŠLP Křtiny a honitba Hády. Další dvě honitby jsou obora Sokolnice a bažantnice Rajhrad. Tyto honitby jsou účelová zařízení vzorového výukového mysliveckého hospodaření a mysliveckého výzkumu. Právo myslivosti ve všech honitbách vykonává ŠLP ve své působnosti a na vlastní účet, a to dle ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a podle předpisů, kterými se provádí tento zákon, včetně dalších příslušných obecně závazných norem. Mysliveckého hospodáře ve všech honitbách vykonává ředitel podniku. Hlavním cílem mysliveckého hospodaření v honitbách ŠLP je chov zvěře v rozmezí mezi minimálními a normovanými stavy, které jsou v souladu se zájmy obhospodařování lesních porostů určeny orgánem státní správy myslivosti. ŠLP každoročně vypracovává plán mysliveckého hospodaření a předkládá ho ke schválení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Provozování myslivosti je uskutečňováno na základě schválených plánů chovu a lovu, a to:
- zaměstnanci ŠLP Křtiny a MENDELU, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro výkon práva myslivosti,
- zaměstnanci, kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu ze zaměstnaneckého poměru se ŠLP Křtiny nebo MENDELU a splňují kvalifikační předpoklady pro provozování myslivosti,
- studenty MENDELU, kteří jsou členy mysliveckého kroužku na LDF,
- externími držiteli povolenky k lovu.
V režijních honitbách probíhá bohatá činnost. Především v rámci výuky předmětu myslivost probíhají praktická cvičení posluchačů. Velká pozornost je věnována dodržování mysliveckých zvyků, tradic, myslivecké kynologii, loveckému střelectví. ŠLP má vlastní trubačskou skupinu, která zajišťuje trubače na všechny myslivecké akce v honitbách ŠLP i na jiných akcích. Pravidelně se mj. konají reprezentační rektorské hony v Bažantnici Rajhrad, zkoušky psů honičů – Memoriál Miloše Doubka, na vlastní lovecké střelnici Březinka se pořádají střelecké akce i povinné kontrolní střelby.

Honitba ŠLP Křtiny je největší honitbou spravovanou ŠLP, rozprostírá se na území polesí Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou. Honitba má výměru 9.493 ha, převážnou část tvoří lesní pozemky – 8.740 ha, dále orná půda – 440 ha, travní porosty – 165 ha a vodní plocha – 12 ha, zbytek jsou ostatní plochy. Hlavní zvěří je zvěř srnčí a zvěř černá, dále zvěř mufloní. Normována je také zvěř jelení, zajíc polní a bažant obecný. Stavy drobné zvěře jsou na nízké úrovni, z tohoto důvodu není zvěř drobná lovena. Ročně se loví v průměru okolo 210 ks zvěře srnčí, 350 ks černé, 40 ks mufloní a asi deset kusů zvěře vysoké.

Honitba Hády je druhá největší honitba, má výměru 897 ha. Jedná se o lesní honitbu bezprostředně navazující na severovýchodní okraj města Brna. V honitbě je normována zvěř srnčí a zvěř zaječí. Dále se zde vyskytuje zvěř černá, která v honitbě Hády není normována.
V průměru se loví okolo 25 kusů zvěře srnčí a 25 kusů černé. Na výsledcích mysliveckého hospodaření se zde negativně projevuje vysoké rekreační využití celého území honitby.

Obora Sokolnice se nachází jihovýchodně od města Brna, nedaleko města Šlapanice mezi obcemi Kobylnice a Sokolnice, a to v údolní nivě Zlatého potoka., který protéká středem. Nadmořská výška je 200 m. Výměra obory je 53,16 ha, z toho 46,19 ha připadá na les, 4,44 ha na pastviny, 0,55 ha jsou vodní plochy a 1,98 ha plochy ostatní. V oboře je normováno 43 ks zvěře daňčí a 20 ks srnčí. Další normovanou zvěří je zajíc polní a bažant obecný. Ročně se v oboře loví kolem patnácti kusů daňčí zvěře. Nejlepší trofeje dosahují hodnoty přes 180 bodů CIC.
Dřevinná skladba je z 91 % tvořena listnáči, z nichž nevýznamnější je jasan (39,7 %) a dub (23,2 %). Některé stromy dosahují úctyhodného stáří a jsou chráněny památkově i z hlediska přírodního. Jehličnany jsou zastoupeny pouze smrkem. Oboře dominuje alej, tvořená jírovcem maďalem. Zajímavostí je historická zeď Obory Sokolnice, která pamatuje napoleonské války v roce 1805.
Obora Sokolnice vznikla v roce 1750, kdy zde hrabě Leopold Dietrichstein rozšířil k loveckým účelům park sokolnického zámku. Dalšího rozšíření se obora dočkala v roce 1850 od hrabat Mitrovských, kteří založili bažantnici. Tak byla obora využívána až do roku 1948. V roce 1952 zde byla dokonce vyhlášena na omezenou dobu státní přírodní rezervace.
Roku 1953 převzala areál VŠZ v Brně, která provozovala toto území do roku 1968 jako bažantnici, lov byl však prováděn pouze odchytem. Roku 1969 byla znovu zavedena obora vysazením 13 kusů dančí zvěře. V této tradici se pokračuje dodnes, a to ve správě polesí Bílovice nad Svitavou. Nejvýznačnější trofejí novodobé historie je se 181 body CIC daněk, ulovený v roce 2002.
Z hlediska účelovosti bylo v Oboře Sokolnice významné období 60. – 90 let minulého století, kdy zde pod vedením prof. Ing. Jiřího Pospíšila, DrSc. fungovalo terénní pracoviště Ústavu zakládání a pěstění lesů tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně, zabývající se šlechtěním lesních dřevin. Toto zařízení bylo v roce 2005 definitivně zrušeno a následně demolováno.
V posledním období se přikročilo k revitalizaci obory a k estetickým úpravám dle projektu prof. Ing. Ivara Otruby, CSc.

Bažantnice Rajhrad je účelové zařízení sloužící chovu bažantů a praktické výuce myslivosti studentů lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Výměra bažantnice činí 148 ha, z toho 60 ha je zemědělská půda, 88 ha lesní půda. Lze setkat s původním lužním lesem s výsadbou topolů, dubů, jasanů, bříz a různých keřů, s typickou lužní florou a faunou. Objekt je o to cennější, že se nachází v jinak bezlesé oblasti u města Rajhradu, 6 km jižně od Brna. Tento les leží v blízkosti barokního benediktinského kláštera stavitele Jana Blažeje Santiniho - Aichla, kláštera založeného v roce 1048 knížetem Břetislavem I.
Zdejší přírodní podmínky, spolu s cílenými úpravami lesních porostů, skýtají příhodné podmínky pro chov bažantí zvěře, doplňkově i srnčí. Proto byla bažantnice založena již v 1. polovině 19. století Mitrovskými z Mitrovic. Rajhradská bažantnice je v majetku Mendelovy univerzity v Brně od roku 1948 a je dlouhodobě využívána jako myslivecký účelový a vědecko-výzkumný objekt. Jedná se klasicky na 6 lečí rozdělenou bažantnici s polodivokým odchovem bažantů. V poledních letech je zde vždy při několika honech sloveno přibližně 1.600 ks bažantí zvěře.
V současnosti je věnována zvýšená péče nejen mysliveckým zařízením a úpravám, ale také estetickým. Proto bylo zbudováno nové oplocení s dřevěnou vstupní frontou a novou bránou, vše podle návrhu prof. Ing. Ivara Otruby, CSc., provedena byla obnova porostů, výsadba kaštanové aleje a pohledová úprava porostních okrajů podél cest a políček pro zvěř. Trvale byla vysázením jedlí založena střelecká stanoviště v hlavách lečí. Vybudován byl také v rámci Lesnického Slavína pomník, věnovaný profesoru Oktaviánovi Farskému. Bažantnice Rajhrad tak může i nadále plně sloužit praktické výuce posluchačů MENDELU.