Napsali o nás
 

Další postrach. Duby ožírá nenasytná housenka

10.07.2019

Lesy už nedecimuje jen kůrovec. Do stromů se pustil další parazit. Bekyně velkohlavá požírá dubové porosty třeba v oblíbené
chatové oblasti kolem Vranova nebo v národním parku Podyjí. Žravým housenkám se lesníci nedokážou bránit.
JIŽNÍ MORAVA Už léta jezdí na dovolenou k jednomu z chatařů na Vranovské přehradě výletníci. Jenže letos jim při odpočinku
na zápraží chybí stín. Listy stromu před obydlím sežraly housenky bekyně velkohlavé. Škůdce napadá hlavně duby, nepohrdne
ale ani jinými listnáči. Do jihomoravských lesů se ve velkém vrátil po více než 20 letech.
„O víkendu jsme navštívili Podyjí a housenky byly všude kolem. Stromy jsou jimi doslova zaplaveny. Houpaly se na vláknech
spuštěných ze stromů a pod nohama jsme měli spoustu ožraných listů. Byly na všech druzích, snad jedině kromě bezu
černého,“ napsala lesníkům Natalie Jasioková už na začátku června z obavy, zda dřeviny tuto invazi vůbec přežijí.
Nejpostiženější jsou lesy právě na Znojemsku, ale i Brněnsku. Třeba v okolí Přibic či Vranovic jsou porosty žírem viditelně
prosvětlené. Bekyně se totiž při nedostatku dubové potravy vrhá i na jiné dřeviny. V lesích nejsou výjimkou zdecimované
modříny či ostružiny.
Bekyně velkohlavá přitom neřádí plošně, ale v konkrétních lokalitách. Po dlouhých letech výskytu tohoto škůdce v minimálním
stavu se nyní dramaticky rozmnožil v obdobných místech jako v roce 1993, kdy lesníci bojovali se zatím největší kalamitou
bekyně.
„Co jsem se bavil s pamětníky, v takové míře tu bekyně dosud nebyla. Napomáhá tomu teplé klima a velké sucho,“ míní Jan
Trávníček z Klášterních lesů Tvořihráz, které hospodaří na Znojemsku. S nenasytnou housenkou bojovali už loni, letos se její
výskyt na Znojemsku posunul více na západ.
Chybí silný déšť i tuhé zimy
Počasí posledních let představuje pro bekyni dokonalé podmínky. „Chybí třeba už jen taková jednoduchá věc, jako jsou
průtrže. Když housenka leze nahoru po kmeni a dostává se na listy, může ji prudký déšť strhnout zpátky na zem a do určitého
procenta její populaci omezit,“ vysvětluje Trávníček, co v boji s housenkou může pomoct.
K tomu se přidávají mírné zimy, které nahrávají dobrému přezimování vajíček, a sucho, kvůli němuž jsou stromy oslabené a
útoku bekyně tak snadněji podléhají. „Les je ve velice špatném stavu. Stromy trpí přísuškem a obrovským deficitem vody.
Odhaduji, že kvůli zvýšené populaci bekyně odešlo zhruba pět až deset procent dubových porostů. To už není jen estetická,
ale i významná hospodářská škoda,“ poznamenává lesník.
S housenkou se dá bojovat postřikem. Řada lesních porostů se však nachází v přírodně chráněných územích, kde je třeba mít
pro aplikaci postřiku speciální povolení kraje. A s žádostmi jsou lesníci většinou neúspěšní. Pokud jsou duby vitální, poradí si
po určité době s bekyní samy. Její populace asi po dvou letech sama vymizí. Při suchu posledních let však stromy na
regeneraci mnohdy nemají dost sil.
Housenky bekyně velkohlavé napadají i dřeviny v národním parku Podyjí. „Zvýšený výskyt jsme zaznamenali už loni a letos
tento trend pokračuje. Netrápí nás plošně, že by byl celý park sežraný, ale máme zde lokality, které jsou zasaženy hodně,“
potvrzuje mluvčí parku David Grossmann. „Bereme to však jako přírodní proces. Věříme, že se s tím les vyrovná,“ dodává.
Kvůli suchu změní tvář lesa
To, jak jsou lesy oslabené, si uvědomují i vědci z Mendelovy univerzity v Brně . Ve Školním lesním podniku Masarykův
les Křtiny proto začínají vysazovat stromy, které jsou vůči suchu odolnější. Podle ředitele podniku Tomáše Vršky mají být
univerzitní lesy do budoucna vzorem.
Jejich klima v okolí Brna se totiž mění spíše na balkánské. Novinkou zde proto budou experimenty se zavedením balkánských
druhů dubů do pěstebních systémů, které měly dosud severní hranici rozšíření na jih od Brna.
„Na jižní Moravě jsme se je před 30 lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím důvod, proč bychom s nimi nemohli
pracovat naplno. Třeba pro lesnické úseky v okolí Soběšic, na Hádech a dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se
stromy jako dub uherský, pýřitý, žlutavý a další hodí. Tam s nimi musíme začít co nejdříve,“ říká Vrška. Podle něj se změnou
klimatu přichází největší krize lesů a lesnictví od doby vzniku oboru, tedy od první poloviny 18. století.
„Měli bychom si otevřeně říkat, že ten rozsah změny je větší než cokoliv v minulosti. A změna letos nekončí, situace bude horší
a všechny klimatické modely to jasně ukazují,“ tvrdí Vrška. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na
změny adaptovat.
Fakta Bekyně velkohlavá
* Bekyně postihuje hlavně duby. Škody na porostech způsobují pouze housenky tohoto motýla, ostatní vývojová stadia
neškodí. * Housenky zprvu ožírají listy skeletovitě, ponechávají tedy řapíky, později spásají celé listové čepele. * Pokud mají
nedostatek potravy, napadají i další dřeviny. Na Znojemsku se například pustily i do modřínů či ostružin. * Na rozdíl od kůrovce
má bekyně pouze jednu generaci v roce. * Největší dosavadní kalamitu v České republice způsobila bekyně velkohlavá v roce
1993.

Datum: 10.07.2019 , Zdroj: Mladá fronta DNES , Strana: 13 , Autor: Ivana Solaříková