Napsali o nás
 

Experiment s balkánským dubem

02.08.2019

 

Ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Krtiny Mendelovy univerzity Tomáš Vrška při svém nástupu do funkce
uvedl, že bude bojovat zejména s projevy klimatické změny a se suchem. Pokračovat chce ve výsadbě listnatých stromů na
úkor smrku a borovice. Školní lesní podnik , který patří k největším lesnickým firmám na Moravě, vede Vrška od dubna.
Jak tedy budete bq/ovat proti klimatické zrněni?
Lesy Mendelovy univerzity v Brně by měly být do budoucna vzorem. Školní lesní podnik je významný tím, že je spojený s
univerzitou a akademiky. Je tu tedy od toho, abychom dovedli co nejrychleji aplikovat nové poznatky výzkumu a studentům a
jiným subjektům to následně ukazovali. Co nejrychleji reagovat v lesnictví ale znamená, že výsledky uvidíme za mnoho let. Z
roku na rok není možné nějak zásadně změnit dřevinnou skladbu, lesníci ale mohou upravit pěstební postupy. Klima v lesích
okolo Brna se mění spíše na balkánské. Novinkou ve zdejších lesích proto budou experimenty se zavedením balkánských
druhů dubů do pěstebních systémů, které měly dosud severní hranici rozšíření na jih od Brna. Na jižní Moravě jsme seje před
třiceti lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím vůbec důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Například
pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy jako dub
uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další hodí. Tam s nimi musíme začít co nejdříve. Se změnou klimatu přichází totiž největší
krize lesů a lesnictví od doby vzniku oboru, tedy od první poloviny 18. století. Měli bychom si proto otevřeně říkat, že rozsah
změny je větší než cokoliv v minulosti a změna letos nekončí, situace bude ještě horší a všechny klimatické modely to jasně
ukazují. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na změny adaptovat. Na druhou stranu je možné, že se
les bude měnit neřízené rychleji, než se lesníkům podaří měnit jeho prostorovou strukturu a dřevinnou skladbu.
Školní lesní podnik má přece jen výhodu vyššího zastoupení listnatých porostů?
Ano. Výhodou univerzitních lesů je ale fakt, že už nyní v nich tvoří listnaté stromy 65 procent. U jiných vlastníků je poměr
opačný ve prospěch jehličnanů, kteréjsou více náchylné na sucho a následně je ničí kůrovec. Druhová rozmanitost určitě
přispívá k nižší pravděpodobnosti, že se některé porosty rozpadnou úplně. Už jen vývoj jara ale jasně ukázal, jaké sucho nás
čeká, takže také buky nám mohou v korunách prosychat. Buk nebo dub je ale oproti smrku schopen mnohem lépe
regenerovat. Horší dostupnost vody bude znamenat také snížení počtu stromů na hektar.
Z mého pohledu největší lesnické umění je najít co největší použitelnou míru tvořivých sil přírody, při snaze dosáhnout co
nejvyšší optimalizace výnosu. Usměrňování růstu stromů ze strany lesníků bude jemnější a citlivější. Tím ušetříme část nákladů
a les bude odolnější. Podle mě bude nutné postupně opustit model lesa věkových tříd reprezentovaný stejnorodými porosty
smrku nebo borovice. Budeme se více zaměřovat na rychlejší dosažení cílových tlouštěk dřevin a na vyšší kvalitu kmene, který
ale bude kratší. Naším dlouhodobým cílem je optimalizace hodnotové produkce lesa ve spojení s trvalou udržitelností
produkčního potenciálu, biologické a estetické funkce lesů. Nové pěstební systémy musí být ekonomicky soběstačné. Jinak by
na ně nestátní vlastníci lesů nikdy nepřešli. Univerzitní lesy jsou v tomto smyslu unikátním místem, které umožňuje novinky v
reálu vyzkoušet. Například pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách
se stromy jako dub uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další hodí.
Mohl byste přiblížit školní lesní podnik ?
Školní lesní podnik Krtiny patří k největším lesnickým firmám na Moravě a je organizační součástí Mendelovy univerzity v
Brně , účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty . Lesní pozemky Mendelovy univerzity mají
rozlohu 10 205 hektarů a vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku. Lesy se
nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení
výukového pracoviště univerzity. Na tomto relativně malém území, lede převládají smíšené porosty, ve kterých připadá 46
procent na dřeviny jehličnaté a 54 procent na dřeviny listnaté, je zmapováno 116 lesních typů ve čtyřech lesních vegetačních
stupních. Limitující je průměrná roční teplota 7,5 °C a průměrné roční srážky, dosahující pouze 610 milimetrů. Terén je velmi
členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Zdejšími hlavními dřevinami jsou smrk,
borovice, modřín, z listnatých dřevin pak buk a dub. Do lesních porostů se postupně vrací i jedle, která projevuje známky
regenerace. Mimořádné růstové vlastnosti má modřín, jehož místní populace je označována jako modřín adamovský. Smíšené
porosty buku s modřínem patří mezi nejproduktivnější.
Tradice školního lesního podniku spočívá především v užití jemnějších způsobů obhospodařování lesních porostů, s
minimálními holosečnými prvky a s využitím přirozené obnovy. Toto podrostní hospodářství se daří s úspěchem realizovat u
buku a dubu, na kyselých stanovištích i v porostech smrkových.

Datum: 29.07.2019 , Zdroj: Zemědělec , Strana: 4 , Autor: Zuzana Fialová