Napsali o nás
 

Záchrana lesů? Voda a změna hospodaření

28.01.2019
Před lety tam rostl smrkový les. Dnes je na jeho místě pustina. Kůrovcová kalamita trápí lesníky nejen na jihu
Moravy. S napětím očekávají, co přinese letošní rok. „Bude záležet na počasí. Hlavním problémem totiž u nás je nedostatek
vody. Porosty usychají,“ vysvětlil mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
Kůrovec a extrémní sucho zapříčinili obrovskou ztrátu lesů na jihu Moravy. Ty se navíc podle odborníků stávají pro veřejnost
nebezpečnými.
Státní podnik má na Vyškovsku bezmála patnáct tisíc hektarů lesních pozemků. Aktuálně u divize Plumlov eviduje přibližně
sedm set osmdesát hektarů, kde už nejsou stromy. Za většinu může sucho a kůrovec. „V běžných letech je to asi jen čtvrtina
této rozlohy,“ upozornil Sotona.
Podobně je to i na dalších místech na jihu Moravy. V lesích na západě Znojemska, u Osové Bítýšky, Křižanova. Na Blanensku v
okolí Rájce-Jestřebí, Černé Hory a Boskovic. Sucho způsobuje velké škody i na vysazených stromech. Odborníci se shodují v
tom, že pokud potrvá, bude zalesnění holých míst nesmírně složité.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny , který je součástí Mendelovy univerzity v Brně , měl loni více než milionovou
škodu na sazenicích mladých stromků. „Do výsadby nových dáme ročně asi čtyři miliony. Tentokrát třetina výsadby uschla,“
uvedl před časem zástupce ředitele podniku Pavel Mauer.
Podle lesníka Petra Horáčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky je kůrovcová kalamita jen
špičkou ledovce. Za hlavní problém označil sucho a nedostatek vody v krajině. „Problém je daleko širšího rázu a netýká se jen
naší republiky. To, že za odumírání lesů může kůrovec, není pravda. Hlavní průšvih je sucho a úbytek vody v krajině. Stromy
jsou oslabené, usychají a odumírají kvůli nedostatku vláhy. Pak je dorazí kůrovec,“ uvedl Horáček.
Tvrdí, že na jižní Moravě chybí dlouhodobě pět až šest tisíc milimetrů srážek. Velký vliv na úbytek vody v krajině má
hospodaření na polích. I v lesích. „Zemědělci ve velkém pěstují kukuřici nebo řepku. Tedy plodiny, které v krajině vodu
nezadrží a ani ji neochladí. Otázka by měla znít, jak negativně jeden hektar pole ovlivní sousední hektar lesa. Problémem je

také druhová pestrost stromů v lesích obhospodařovaných státem,“ dodal Horáček.

WEB , Datum: 25.01.2019 , Zdroj: blanensky.denik.cz