Potřebuji si vyřídit…

Povolení k vjezdu na lesní cesty
  • např.: 7B6 0000, Škoda Fabia
  •  
    Date Format: MM slash DD slash YYYY
  • např.: lesní cesta Proklest, polesí Habrůvka, ve vlastnictví MENDELU apod.
  • např.: zajištění sportovní akce, výkon práva myslivosti, pracovní apod.
  • Chráněno službou Google ReCAPTCHA a řídí se zásadami ochrany osobních údajůsmluvními podmínkami.

InfoMapa

Hranice polesí
Rizikové lokality a omezení
Slavín
Edukační objekty
Patronáty
Trasy
Vánoční stromky
Vycentrovat mapu

Aktuálně z lesa

4. 12. 2022 Divadlo a dílnička pro děti

23. 11. 2022

Prodej vánočních stromků 2022

9. 11. 2022
MÍSTO DEN ČAS DRUH Bílovice nad Svitavou ‑ myslivna lišky Bystroušky 17. – 18. 12. 8.00‑15.00 smrk, borovice, jedle Habrůvka ‑ dvorek za tělocvičnou 14. 12. 15.00‑18.00 smrk Jedovnice ‑ lesovna 17. 12. 8.00‑12.00 smrk Olomučany ‑ č. 62 17. 12. 9.00‑13.00 smrk Rudice ‑ obecní úřad 17. 12. 9.00‑13.00 smrk Bukovina ‑ u hasičárny 17. 12. 9.00‑13.00 smrk Bukovinka – lesovna 11. 12....Číst více

Reportáž Svatohubertská mše Křtiny

8. 11. 2022
čas od 43:24 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/222411058251106/

Často se nás ptáte…

Proč kácíte zdravé stromy, zejména když všude řádí kůrovec?

Zpracování kůrovcové (tzv. nahodilé) těžby je pro nás vždy na prvním místě. Nicméně každoročně můžeme zcela legálně vytěžit určitý objem dříví (tzv. úmyslnou těžbou), aniž bychom tím jakkoliv narušili lesní ekosystém. Toto je zcela v souladu s platným hospodářským plánem schváleným státní správou.

Zatímco poměr nahodilé a úmyslné těžby se za běžných okolností pohybuje přibližně v poměru 20 : 80, v minulých letech byl vlivem kůrovcové kalamity tento poměr opačný. Nyní se již vracíme do normálu.

A proč vlastně těžíme zdravé stromy úmyslnou těžbou?

• Bezpečnost: Pro laika na první pohled zdravý, zelený strom může již vykazovat znaky chřadnutí a umírající stromy jsou velmi rizikové pro návštěvníky lesů, účastníky dopravy apod. Zhoršující se zdravotní stav stromu umíme rozpoznat a takové stromy z preventivních důvodů odstraňujeme.

• Výchova lesa: Zdravý, zelený les musíme v jeho mladém a středním věku vychovávat, zpravidla z důvodu velkého počtu jedinců na ploše a zvyšujících se nároků stromů na zdroje (slunce, vodu, živiny). Kácením nekvalitních, byť zdravých, stromů výrazně zlepšujeme budoucí kvalitu i stabilitu lesů.

• Obnova dospělého lesa: Stromy kácíme v optimálním věku. Jak porost stárne, snižuje se odolnost stromů vůči nejrůznějším škodlivým činitelům a hrozí znehodnocení kvality dříví. Z nahnilého dříví kvalitní fošnu prostě nevyrobíme. Dalším důvodem je vytvoření prostoru pro růst nové generace lesa. Dospělé stromy kácíme vždy šetrně a jednotlivě či v malých skupinách. Na jejich místo téměř ihned nastupují mladé stromky, buď úmyslnou výsadbou nebo přirozeným náletem semen.

• Plnění požadavků společnosti: Dřevo je jedna z mála surovin pocházející z plně obnovitelných zdrojů energie a hraje nezastupitelnou roli v našem životě a průmyslu – truhlářství, tesařství, stavebnictví, papírnický a chemický průmysl aj.

• Zdroj příjmů: Dřevo je jedním z hlavních zdrojů našich příjmů. Tyto prostředky pokrývají mzdy pracovníků a přebytky jsou reinvestovány zpět do rozvoje lesního majetku – např. zalesňování, péče o lesní cesty, palouky, lavičky, studánky, arboreta a mnoho dalšího. Návštěvníci lesů vnímají tento fakt jako samozřejmost, nicméně péče o jakýkoliv majetek vždy stojí nemalé peníze.

• Podpora ostatních (mimoprodukčních) funkcí lesů: Obecně bereme z lesa pouze tolik dřevní hmoty, kolik v něm přiroste a lesy tímto způsobem těžby tedy nikdy nelze bezezbytku vytěžit (pokud samozřejmě nezasáhne přírodní katastrofa). Rozumnou těžbou stromů, tedy prořeďováním porostů, pouštíme do lesů více světla, tepla, vody a zlepšujeme proudění vzduchu. Na to pozitivně reagují všechny ostatní složky přírody – houby, rostliny, živočichové a vlastně i my lidé. Přiměřená světlost v lesích je pro rekreační využití žádoucí. Zamezuje se také rozvoji škodlivých mikroorganismů, např. plísním. Les je tak celkově světlejší, zdravější a nám se lépe dýchá.

 

Proč neuklízíte po těžbě větve, které pak v lese překáží při procházkách?

Úklid lesů od větví, který dříve obstarávali naši dědečkové a babičky a následně větve využili na otop, je již minulostí a vlastně to ani není žádoucí. Je totiž dokázáno, že listy a větve jsou nejbohatší na minerály a jiné živiny, a proto je v lese ponecháváme k rozkladu. Pro nás lesníky je to v podstatě jediná možnost hnojení lesních půd. Uznáváme, že se v tom hůře chodí, ale za 5–10 let po větvích nebude ani památky. Les se zkrátka neustále mění. Jenom to tempo má trochu jiné než my lidé.

Proč hned nespravíte lesní cesty rozježděné lesní technikou?

Lesní cesty jsou vybudovány a určeny především pro potřeby majitele lesa, tedy hlavně pro lesnický provoz – transport dříví, sazenic lesních stromů apod. Návštěvníci lesů musí tuto skutečnost respektovat a dbát přitom na svoji bezpečnost. Těžební činnost se často uskutečňuje ve větších celcích a za normálních okolností 1 x za 10 let. Těžba v takovém celku může zabrat i měsíc či více a během této doby jsou cesty intenzivně využívány. Byli bychom špatní hospodáři, kdybychom cestu opravili a pak zase hned rozjezdili. Cesty dáváme do původního stavu až po ukončení lesnických činností na daném území.

Tři otázky pro Masarykův les

Chodíte po lesích Mendelovy univerzity, které obhospodařujeme, a říkáte si, proč tady leží větve, proč tato cesta je rozježděná a proč jsme pokáceli stromy, které se vám zdají zdravé? Ve filmu najdete odpovědi nejen na tyto otázky.

Navštivte náš Youtube kanál

Proces dřevní hmoty

1. Obnova

Les se obnovuje přirozeně, tzn. z dospělých stromů vypadají semena na lesní půdu, kde vyklíčí, zakoření a vyrostou nebo uměle, tzn. vysazujeme již hotové sazenice lesních dřevin, které se před tím vypěstovaly obvykle na záhonech v lesních školkách.

Les se obnovuje přirozeně, tzn. z dospělých stromů vypadají semena na lesní půdu, kde vyklíčí, zakoření a vyrostou nebo uměle, tzn. vysazujeme již hotové sazenice lesních dřevin, které se před tím vypěstovaly obvykle na záhonech v lesních školkách.

2. Zajištění

Ke svému růstu potřebuje optimální podmínky – světlo, vláhu a živiny. O les se také staráme, chráníme ho třeba před okusem zvěře či zarostením vysokou trávou a ostružiním. Zabezpečený mladý les schopný dalšího samostatného růstu nazýváme zajištěnou kulturou.

Ke svému růstu potřebuje optimální podmínky – světlo, vláhu a živiny. O les se také staráme, chráníme ho třeba před okusem zvěře či zarostením vysokou trávou a ostružiním. Zabezpečený mladý les schopný dalšího samostatného růstu nazýváme zajištěnou kulturou.

3. Výchova

Zajištěnou kulturou naše péče nekončí. Musíme les vychovávat – tedy prořezávat, abychom dosáhli správné druhové skladby, hustoty, kvality a odolnosti stromů.

Zajištěnou kulturou naše péče nekončí. Musíme les vychovávat – tedy prořezávat, abychom dosáhli správné druhové skladby, hustoty, kvality a odolnosti stromů.

4. Dospělost

Vypěstovat zdravé a kvalitní stromy – lesy plnící všechny funkce (produkční i mimoprodukční, vč. rekreační), je naším hlavním posláním.

Vypěstovat zdravé a kvalitní stromy – lesy plnící všechny funkce (produkční i mimoprodukční, vč. rekreační), je naším hlavním posláním.

5. Kácení

Ve správný čas stromy pokácíme a na jejich místě založíme nový les – přirozenou či umělou obnovou. Na ŠLP ročně vysadíme stovky tisíc sazenic, avšak přirozená obnova převažuje. Kruh se uzavírá. Některé staré, tzv. doupné stromy ponecháme na dožití k samovolnému rozpadu pro život lesního zvířectva a hub.

Ve správný čas stromy pokácíme a na jejich místě založíme nový les – přirozenou či umělou obnovou. Na ŠLP ročně vysadíme stovky tisíc sazenic, avšak přirozená obnova převažuje. Kruh se uzavírá. Některé staré, tzv. doupné stromy ponecháme na dožití k samovolnému rozpadu pro život lesního zvířectva a hub.

6. Dřevo

Dřevo je od nepaměti základní plně obnovitelnou surovinou pro lidstvo, která stále přirůstá a ukládá v sobě uhlík. Dál ho zpracováváme na trámy, fošny, prkna, palivo nebo třeba vařečky, stoly, židle, papír, atd.

Dřevo je od nepaměti základní plně obnovitelnou surovinou pro lidstvo, která stále přirůstá a ukládá v sobě uhlík. Dál ho zpracováváme na trámy, fošny, prkna, palivo nebo třeba vařečky, stoly, židle, papír, atd.

Myslivost

Myslivost je forma hospodaření s volně žijící zvěří a je tradiční součástí lesnictví i zemědělství.
Jde o obecnou péči o krajinu a zahrnuje mnoho disciplín, mezi něž patří dlouhodobá péče o zvěř (zajištění klidu, krytu a potravy), lovectví, střelectví, kynologie, sokolnictví, troubení, dodržování tradic apod.
V rámci své honitby provádí myslivost zpravidla profesionální lesníci, zemědělci, ale mohou jí provádět také zájmoví myslivci, kteří jsou sdružení například do místních mysliveckých spolků.

Mohlo by Vás zajímat:

Myslivcem může být

Myslivcem může být každý, jenž absolvoval příslušné odborné lesnické či zemědělské vzdělání nebo absolvoval zkoušku z myslivosti pod odbornou garancí mysliveckých spolků.

Lovectví je

Lovectví, tedy vlastní lov zvěře, je významnou a nezbytnou činností v naší kulturní krajině. Bez působení přírodních regulačních mechanismů jako jsou například velké šelmy (vlk obecný, rys ostrovid apod.) by došlo k jejímu nekontrolovatelnému množení, k šíření nemocí a také například ke vzniku neúměrně vysokých škod na lesních i polních kulturách. V honitbách ŠLP Křtiny myslivecky hospodaříme výhradně ve vlastní režii, tedy především prostřednictvím našeho odborného lesního personálu, studentů, zaměstnanců univerzity či dalších lovců z řad myslivecké veřejnosti.

Naším hlavním cílem je

Naším hlavním cílem je snaha o dosažení a udržení rovnovážného stavu přírodního prostředí ve všech jeho formách. Je pro nás důležité udržení takových početních stavů zvěře, které zachovají její kvalitní populaci a přitom neohrozí stabilitu a pestrost našich lesů.
Při mysliveckém hospodaření se vždy řídíme nejen všemi legislativními pravidly, ale důsledně také dbáme na dodržování myslivecké etiky a tradic.

Zvěřina z volně žijící zvěře ulovené v naších honitbách je

Zvěřina z volně žijící zvěře ulovené v naších honitbách je nabízena všem zájemcům prostřednictvím restaurace našeho Zámku Křtiny nebo e-shopu cerstva-zverina.cz.

Setkání trubačů v Arboretu Řícmanice

4. 9. 2021 se v Arboretu Řícmanice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny sešli myslivečtí trubači z Česka i Slovenska. Stalo se tak u příležitosti 30. výročí založení Klubu trubačů Českomoravské myslivecké jednoty a 150. výročí narození profesora ochrany lesů a myslivosti Antonína Dyka – autora celé řady loveckých skladeb.

Jak se v lese chovat a nechovat

Návštěvníci lesů, mějte při svých výletech do přírody na paměti, že každý les i cesta mají svého majitele, který zde lesnicky hospodaří

Chovej se tiše, abys nerušil obyvatele lesa
Buď opatrný při návštěvě lesa, nevstupuj do míst, kde se těží stromy
Nevstupuj do lesa za větrného počasí.
Na kole, koni či běžkách jezdi jen po značených stezkách a cestách
Psa měj vždy na vodítku
Lesní plody si můžeš pro sebe nasbírat, ale nech i pro zvěř a ptactvo
Nepoškozuj stromy a keře
Tábořit můžeš jen na vyhrazených místech
Nezanechávej po sobě v lese odpadky

Bydlíte v obci, která je součástí území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, a není vám stav lesů lhostejný? Jste přáteli lesa a jeho ničím nenahraditelného prostředí? Můžete se s námi zapojit do následujících aktivit:

Besedy v lese o lese
Zajímá vás, jak v lesích hospodaříme a jaký je jejich (současný) stav a proč tomu tak je?

Nebojte se nás přímo v lese na cokoliv k tématu zeptat.

Kontakt: lumir.dobrovolny@slpkrtiny.cz, tel. 731 623 185

 

 

Lesníkem na vlastní kůži
Založte si s naší pomocí a pod naším dohledem malý pestrý les a dlouhodobě o něj pečujte.

Kontakt: lumir.dobrovolny@slpkrtiny.cz, tel. 731 623 185

 

 

 

Patronát
Staňte se patronem vámi oblíbené studánky či památníku.
Uvítáme jednoduchou manuální výpomoc, kontroly
a také finanční příspěvky.

Kontakt: petra.packova@slpkrtiny.cz, tel. 778 782 728

 

Lesní pedagogika pro děti a mládež
Vyrazte s námi do lesa. Interaktivní formou se dozvíte více o přírodě a lesnictví. Program vám po předchozí domluvě připravíme na míru.

Kontakt: petra.packova@slpkrtiny.cz, tel. 778 782 728

 

 

Úklid lesa – přírodní fitko
Pomozte nám uklidit les po těžbách a odvezte si s sebou domů vlastními silami zpracované palivové dříví.

Více zde.

Výletní cíle

Arboreta

Arboretum Křtiny se nachází u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole Brna. Založeno bylo v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem.

Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde na 800 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se studenti i návštěvníci mohou seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska.
Pro poučení je k dispozici naučná stezka Domácí dřeviny, osazená informačními tabulkami o každé představované dřevině.
Estetika arboreta je vhodně doplněna více než 25 dřevěnými sochami a sousošími, které vytvořili studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně při pořádaných sochařských sympóziích.

Zajímavostí jsou nové trasy Šampioni z arboreta, Cesta kolem světa, Dotek umění, (S)mysl mezi stromy nebo dětská šifrovací hra Co skrývají stromy, rovněž zde naleznete venkovní výukový amfiteátr a navazující rekreačně-výchovnou stezku Chvála stromů, věnovanou jednotlivým druhům dřevin.

Arboretum Křtiny má sezónní otvírací dobu, a to po celé vegetační období od začátku května do konce října. Dny otevřených dveří s komentovanými prohlídkami jsou pořádány na konci měsíce května a na začátku měsíce října.
Pro veřejnost je vždy otevřeno o víkendech od 10.00 do 17.30, v týdnu pak předchozí domluvě pro organizované skupiny nad deset osob.

Více na Arboretum Křtiny (arboretum-krtiny.cz)

Zámek Křtiny

Zámek Křtiny naleznete ve stejnojmenné obci Křtiny, v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, přibližně 15 kilometrů od Brna. Komfortní ubytování je pro hosty všech věkových kategorií připraveno ve 23 moderně zařízených pokojích a luxusním apartmá.
Nejen firemní klientela jistě uvítá k pořádání nejrůznějších akcí technicky vybavený konferenční sál, stylově zařízený Opletalův sál s historickými kamny a 16 počítačovými místy, velký společenský sál se 140 místy a lovecký salonek.
Příjemné posezení i možnost stravování nabízí zámecká restaurace s letní terasou.
Parkování vozů je řidičům umožněno zdarma přímo u objektu.

K výletům lze využít nádherné okolí Moravského krasu, navštívit Arboretum Křtiny, větrný mlýn v Rudicích či zasportovat si na singletrailu Jedovnice.

Více na https://www.zamek-krtiny.cz/.

Lesnický Slavín

Lesnickým Slavínem na ŠLP MENDELU se nazývá soubor celkem ca 90 památníků a ca 50 studánek volně rozmístěných po celém území podniku – viz. InfoMapa. Jsou věnovány především význačným lesníkům, ale i umělcům – milovníkům přírody, a některé též obyvatelům lesa – zvěři, ale i stromům.
Nově je vzdávána pocta i symbolům pro člověka významných životních a duševních hodnot: Vodě, Půdě, Knize. Oficiálně byl Lesnický Slavín založen v roce 1929 při příležitosti oslav 10. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně. Tehdy bylo vybudováno celkem 40 památníků – umístěno 40 pamětních desek.

Naučné stezky

Území ŠLP Křtiny je protkáno nejrůznějšími naučnými stezkami – viz. InfoMapa.
Nejnovější stezka zbudovaná přímo ŠLP Křtiny MENDELU je Pěšina Karla Morávka u Soběšic https://pesinakarlamoravka.cz/.

Sledujte nás