cz

Kůrovcová kalamita slábne, vyhráno však není. Konec je v nedohlednu

17. 6. 2021

Studené jaro nahrálo lesníkům, kteří už několik let svádějí boj s kůrovcem. Vlhko a­ zima tomuto škůdci neprospívají a ­kalamita by mohla začít slábnout. Na konec kůrovcové katastrofy si však ještě počkáme, návrat k normálu může trvat i pět let.
Studené jaro, jedno z nejchladnějších za poslední desítky let, pomohlo v boji proti kůrovcové kalamitě. Lesníci jsou tak opatrně optimističtí. Pokud je chladno a vlhko, vývoj kůrovce je pomalejší a má za rok méně generací. V nižších polohách má tak místo tří generací dvě a ve vyšších místo dvou jednu.

„To znamená, že výrazně klesá počet napadených stromů. Kalamita se tak dá zpomalit,“ přibližuje Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který je výukovým a výzkumným lesním komplexem Mendelovy univerzity na severním okraji Brna. Kůrovce je ale stále mnoho a je třeba napadené stromy pečlivě hledat.

Hledání kůrovce
Když kůrovec začne do stromu vrtat snubní komůrku, na patu kmene padají jemné drtinky, ty jsou okem viditelné. Může je ale spláchnout déšť a pak už se lesníkům hledají jen těžko. „Jde o to stromy najít dřív, než z nich vylítne nová generace. To znamená, musíte stromy pokácet, přiblížit, přijmout na sklad, naložit, odvézt a máte na to třeba jen tři týdny,“ říká Vrška.

Kůrovce je totiž v českých lesích stále enormní množství. Chladno a­ déšť samo o sobě vyléčit české lesy nedovede. „Musí se dařit včas vyhledávat a asanovat napadené stromy, což není jednoduchá záležitost vzhledem k ostatním souvislostem, jako je obrovský rozsah a nedostatek pracovních sil,“ zdůrazňuje Roman Modlinger z České zemědělské univerzity v Praze.

Nejsou lidé
Nedostatek pracovních sil je v Česku problémem v celé řadě oborů, nevyhýbá se ani lesnictví, kde chybějí lidé zejména v dělnických profesích.

Podle Evy Jouklové, mluvčí státního podniku Lesy ČR, intenzivní zpracování kůrovcové kalamity spolu s příznivějším počasím snížily u ­Lesů ČR potřebu lesního personálu pro vyhledávání napadených stromů. I tak nyní vypomáhá v podniku přes tři sta sezonních zaměstnanců v dělnických profesích a zhruba 250 technickohospodářských zaměstnanců.

„Přesto zejména pro oblast severních Čech, které jsou aktuálním centrem kalamity, nové zaměstnance do ochrany lesa stále poptáváme,“ dodává Jouklová. Kalamita je kromě zmíněných severních Čech silná stále také na Vysočině.

Na druhou stranu majitelům lesů hraje do karet poptávka po dřevě. Jeho cena byla totiž v minulém roce velmi nízká. Kůrovcového dřeva už je ale méně, a navíc i u něj našli majitelé odbytiště. Kromě toho se zvýšila poptávka dřeva z Evropy ve Spojených státech.

„Když dříví nechce nikdo ani koupit, vlastník musí těžbu dotovat. A to už dneska neplatí a ceny dříví jdou nahoru a vlastník má, jak financovat boj s kůrovcem,“ říká Jan Příhoda z think-thanku Czech Forest.

Skupina odhadla, že loni celková škoda vlastníků a správců lesů v ČR za rok 2020 mohla dosáhnout 44 miliard korun, z čehož škoda na výnosech činila 30 miliard korun a ztráta z předčasného zmýcení 14 miliard korun. I letos ale bude těžba oproti normálu několikanásobně vyšší.

„Optimální je vytěžit zhruba jeden a půl milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, očekáváme ale letos těžbu dvacet milionů. Pořád je před námi obrovské množství práce, než se to stabilizuje a objem brouka se dostane na dlouhodobě zvladatelnou úroveň,“ varuje. Podle něj by se mohl, pokud bude pokračovat příznivý vývoj, dostat kůrovec k normálu za tři až pět let.

V odhadu není sám. „Kdybychom předpokládali, že se to letos zlomí, bude trvat dalších tři až pět let, než se vrátíme s těžbou na předkalamitní období.“ říká Modlinger.

Jaro bylo letos podle Českého hydrometeorologického ústavu teplotně podprůměrné. Průměrné teploty byly o 1,7 stupně nižší než z let 1981 až 2010. Letošní jaro bylo tak 6. až 7. nejchladnější v období od roku 1961. Chladný byl především duben a květen. Teplotně spíše průměrné bylo také loňské léto, které se rozhodně nevyrovnalo teplotám z předchozích let.

Listnáče jako potrava pro zvěř
To ale není vše, co české lesy ještě čeká. Úkolem je také napadenou krajinu znova zalesnit. Aby byly české lesy do budoucna odolnější, měly by být druhově pestré. Vysazují se proto ve větší míře listnáče.

V tomto ohledu nepomáhá přemnožená spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, daňci či prase divoké. Ti mladé stromky ničí a majitelé stromky musejí oplocovat či natírat speciálním nátěrem proti okusu, což se prodražuje.

Ministerstvo zemědělství poskytuje příspěvky na každoroční následnou péči o výsadby. Ta by měla pokrýt zejména náklady na odstraňování buřeně a ochranu výsadby před okusem zvěří.

„Kdyby poskytovalo příspěvky na odlov zvěře, bylo by to mnohem efektivnější. My máme v univerzitních lesích vlastní honitbu a lovíme o sto šest, ale zvěř se k nám stahuje z okolí, kde si zvěř v jiných honitbách zašetřují,“ popisuje zkušenosti z praxe Vrška.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kurovec-les-drevo-tezba-kalamita-cesko-premium-zpravodajstvi.A210615_204607_ekonomika_mato