Karlu Klostermannovi se přezdívá „básník Šumavy“. Jeho romány poutavě líčí šumavskou lesní přírodu i život tamních obyvatel. Věnována je mu studánka zbudovaná v roce 1938 podle návrhu prof. Josefa Opletala na polesí Habrůvka v blízkosti lesních školek. Na průčelí studánky je umístěna deska z černé švédské žuly.
Vidíme spisovatelovu podobiznu s autogramem a pod ní výčet jeho spisů: I. Ze světa lesních samot II. V ráji šumavském III. V srdci šumavských hvozdů IV. Skláři V. ––––– XVIII.
Betonovou desku s podobiznou Karla Klostermanna vyhotovil sám prof. Opletal. Původně ji chtěl vytvořit podle portrétu, který byl použit na vazbě Klostermannových sebraných spisů z roku 1926. Spisovatel je tam zachycen v mladším věku. Vzhledem k tomu, že obrázek na vazbě byl ale velmi malý, požádal Opletal nakladatelství o poskytnutí předlohy. Zaslali mu jediný snímek, který v nakladatelství měli, ten však nevyhovoval. Obrátil se proto s prosbou na dceru Karla Klostermanna, Ríšu Císařovou žijící v Plzni. Ta mu zapůjčila fotografii, kterou zřejmě autor návrhu studánky použil k reprodukci.
Voda přepadá do tůňky z odtokové mušle, která byla budována i jako napajedlo pro ptactvo. Studánka má poměrně stálý přítok vody. Odtékající voda záhy mizí ve žlíbku a ztrácí se v podzemních krasových prostorách, kde napájí drobný přítok Jedovnického potoka v jeskyních Rudického propadání.