Nejvýznamnější představitel naší lesnické vědy v 1. pol. 19. stol. Rodem Prus, ale většinu života strávil v Praze. Byl prvním docentem lesnických nauk na Vysokém učení technickém v Praze. Vynikal bohatou literární odbornou a pedagogickou činností. Vydával odborné lesnické časopisy. Provedl hospodářskou úpravu
mnoha lesních velkostatků. V pěstování lesů byl zakladatelem tzv. „pražské školy“, ve které razil myšlenku největšího využití prostředí pro dřevní produkci. Na této myšlence postavil svoje pěstební teze. Byl jedním z prvních lesníků, kteří
správně pochopili význam prostředí pro růstové procesy lesních porostů. Z jeho hlavních lesnických odborných prací třeba uvést: Pěstování lesa na nových základech (1834), Lesnická věda podle pražského učení (1869), Úprava lesního
hospodářství s ohledem na potřebu doby (1836).
(Korf 1958). Památník Christopha Liebicha je na skále v těsné
blízkosti později postaveného Máchova památníku.
Na pamětní desce je nápis:
CHRISTOPH
LIEBICH
1783 – 1874
1929