Český filozof a pedagog. Pozitivista, žák a stoupenec T. G. Masaryka. Jeho etický systém vycházel z panteisticky pojatého náboženství (Encyklopedický slovník
1993). Jako první státní tajemník Ministerstva školství a národní osvěty ČSR otevřel v r. 1919 v Praze České vysoké učení lesnické. Proto mu byla věnována pamětní deska v Lesnickém Slavíně. Zásluhou
prof. Rudolfa Haši byla deska umístěna v průjezdu křtinského zámku, tehdejšího externího sídla brněnského vysokého učení lesnického, dnešního Společenského
a vzdělávacího centra MENDELU . Je osazena
proti pamětní desce zakladatele první české lesnické školy Vincence Hlavy a je na ní nápis:
19 10/3. 19
PHIL. DR. FR. DRTINA
/:1861 – 1925:/
1929 Na středním sloupu v průjezdu je pak uveden výňatek z jeho řeči, kterou v Praze pronesl při otevření vysokého učení lesnického, tohoto znění: Prof. Dr. FR. DRTINA, dne 10. 3. 1919
„Ano, mladý člověče, vstup do mohutného lesa
a tam pocítíš mládí své v jeho ryzosti a čistotě,
v jeho neporušenosti, radosti a kráse. Tam člověk odkládá svá léta a, jakkoli stár, stává se dítětem. V lesích je živo věčné mládí. V lesích se oprošťujeme a uklidňujeme a ve zbožném zanícení počínáme znovu věřiti v krásu, v harmonický řád celého světa, v kosmos, jak staří Řekové jej nazývali, který je krásno samo a má údělem dobro. Hledě k vrcholkům a nad nimi se klenoucímu nekonečnému nebi,
zdvihám zrak svůj a všechna úzkost mizí z duše mé. Cítím, že obcuji s Bohem, že jsem částí a projevem Boha, složkou vesmíru, činitelem světa, cítím
společenství velkolepé a blažené s veškerenstvem“.