Nejvýznamnější český přírodovědec, fyziolog. Všestranný génius, který hluboce ovlivnil lékařské a biologické vědy. Profesor fyziologie ve Vratislavi, později na univerzitě v Praze. Člen četných vědeckých společností domácích i zahraničních. Velice bystrý pozorovatel jemných jevů smyslových a histologických. Byl reformátorem fyziologie, původcem a budovatelem prvního fyziologického ústavu,
zakladatelem a tvůrcem histologie. Přispěl podstatně k pokroku lékařství a biologických věd. Řada Purkyňových objevů přišla do mezinárodního názvosloví
spjatého s jeho jménem. Byl světovým reprezentantem našeho národa.
Patří k nejzasloužilejším osobnostem národního obrození. Pomáhal Josefu Jungmannovi při obnově české slovní zásoby i při práci na přírodovědném
názvosloví, které bylo tvořeno pod odborným vedením Jana Svatopluka Presla. Jeho památník v Lesnickém Slavíně je tmavá žulová deska umístěná na skále Nad Zátočinou s výhledem do údolí řeky Svitavy. Je to severně od Adamova na příkré skalnaté stráni nad ohbím řeky. Místo se nyní nazývá Purkyňova vyhlídka a je obtížně přístupné.
Deska byla osazena v r. 1929 a je na ní nápis:
JAN EV. PURKYNĚ
1787–1869
1929
Prof. Josef Opletal vypracoval v r. 1937 nový projekt stavby památníku, který byl myšlen jako náhrada za výše zmíněnou pamětní desku. O stavbě nového
památníku se zřejmě uvažovalo u příležitosti připravovaných oslav 150. výročí vědcova narození. Ke stavbě však nedošlo. Zamýšlený památník byl
navržen v podobě pyramidy nesoucí zeměkouli, jako výraz Purkyňova světového významu. Proto také měl památník patřit k největším objektům Lesnického Slavína a měl být určitým protipólem památníku Karla
Hynka Máchy. Na přední straně zamýšleného památníku měla být
Purkyňova podobizna a pod ní rukopisně jeho výrok:
Naše děje, naše země, naše hlavy, ruce, pusa
– to my – to vlasť – to národ!
Jan Purkyně
Na západní straně pak Purkyňův verš:
„Volá-li vlasť, ve vlasť se vrať,
pomáhej chutě, čiň a raď!
a dokud kde Bůh tobě žití povolí,
buď věren vlasti své a víře, příteli!“