Lesník, který po krátké lesnické praxi v lesích města Poličky a na thurn-taxiském velkostatku v Rychmburku u Skutče se ze zdravotních důvodů rozhodl plně se
věnovat lesnické činnosti redaktorské a literární. Položil základy pro rozvoj české lesnické literatury. Založil a od r. 1872 vydával první český lesnický časopis Háj. Usiloval o založení české lesnické mistrovské školy (Frič 1958).
Památník Jana Doležala byl vybudován v r. 1933
jako lesní studánka na palouku U Buku při silnici mezi Soběšicemi a Útěchovem. Byla to první stavba toho
druhu na školním statku (Opletal 1951). Projekt studánky vypracoval a stavbu řídil prof. Josef Opletal. V horní části průčelí studánky je podobizna Jana Doležala s autogramem.
Podobizna je zhotovena podle vyobrazení v díle
Jana Evangelisty Chadta: České lesnické písemnictví, 1920, str. 38. Vespod je černá žulová deska s nápisem:
JAN DOLEŽAL
1847–1901
1929
Pod touto deskou je vytesán nápis:
Dvojí napl ňuje nitro mé
obdivem a úctou
, hvězdnaté nebe nade mnoua mravní zákon ve mně
Kant
Tuto větu z Kantova díla Kritik der praktischen Vernunft uváděl totiž Jan Doležal často ve svých spisech jako své životní krédo. Na pravém boku stavby je vyryta přesná
reprodukce titulního listu II . ročníku Háje tohoto znění:
HÁJ
časopis pro lesníka,
myslivce a přítele přírody
Majitel a redaktor
JAN DOLEŽAL
lesník
Spoluautoři:
K. SCHINDLER PETR HOBZA
býv. profesor na lesnické škole v Bělé
a c.k. akademie v Mariabrunně pro odbor lesnickovědecký
profesor přírodních věd na vyšším reálném gymnasiu v Plzni
pro odbor přírodovědecký
Ročník II.
1873

Na levém boku studánky je vyryto: HESLO „HÁJE“
Aby pěstování lesů a stromů vůbec vysokého stupně dosáhlo, třeba k tomu upřímných a pro
své povolání nadšených mužů s všestrannými náhledy: věda pak nesmí zůstati výsadou jednotlivců, nýbrž musí být přístupna všem
nadaným a snaživým.
Horní blok studánky s podobiznou Jana Doležala a bočními nápisy byl prof. Josefem Opletalem dodatečně
přistavěn při první adaptaci studánky v r. 1935.
Studánka byla postavena v dolní části palouku,
který byl k tomuto účelu založen. Jeho pojmenování U Buku je odvozeno od mohutného buku, který rostl na opačné straně silnice. Jeho veliká koruna se skláněla nad okresní silnicí a strom musel být z bezpečnostních důvodů v r. 1944 skácen. Palouk byl osázen
cizokrajnými dřevinami, z nichž jsou pozoruhodné:
skupina kryptomerií (Cryptomeria japonica) spolu se skupinou ořechovců (Carya alba) a ořešáků (Juglans
nigra) uprostřed, dále jsou tam smrky pichlavé (Picea pungens), douglasky (Pseudotsuga menziesii) a jedle obrovská (Abies grandis). Z domácích dřevin je to
mohutný výstavek buku a skupina bříz. Podél silnice byly vysazeny sladkoplodé jeřáby, které však vlivem zimního solení silnice odumřely.
Během doby byla stavba studánky velmi narušena
a musela být proto provedena generální oprava. Při ní bylo původní betonové těleso studánky obloženo
mramorovými deskami. Obložení provedlo v r. 1989 výrobní družstvo Kamena v Blansku.

Původní jímání pramenité vody z vodonosné vrstvy
speciálně upraveným žlabem s perforovanými drenážemi muselo být pro nedostatek vody nahrazeno zdrojem
novým. Tím je podzemní jímka se skruží vpravo
od přístupové pěšiny ke studánce. Silné prameny vody pod vlastní studánkou, které nemohly být využity,
poněvadž jejich hladina je pod výtokovou trubkou studánky, byly podchyceny a svedeny do nové, v r. 1996
vybudované Tomečkovy studánky.