Vytvořil v jindřichohradeckých lesích vzor přirozeného obnovního postupu, který vzbudil velký zájem lesnické veřejnosti. Začal pracovat sečí clonnou s využitím
přirozené obnovy. Podle získaných zkušeností řešil prostorovou úpravu obnovy lesních porostů. Soustředil těžební zásahy do severních násekových stěn
při současném předsunutí kotlíků, aby dosáhl porostní různověkosti a nestejnorodosti. Wachtlovo prvenství v tomto obnovním postupu okrajovou sečí potvrdil i německý lesník Ch. Wagner, který jej podrobně popsal. Po něm je tato seč v odborné literatuře uváděna jako Wagnerova obrubně okrajová seč. Wachtlův
obnovní postup byl označován jako pokračující těžba výběrná s následující sečí obnovnou. Věnoval rovněž pozornost estetice lesa a ochraně přírody
(Jančík 1958). Wachtlův památník byl postaven na návrší nedaleko Klepačova, poblíž lesní cesty Klepačovská. Je jím kupa z přírodních kamenů, na níž je tmavá žulová tabulka s nápisem:
JIŘÍ
WACHTL
1847 – 1912
1929
Na desce je chybně uvedeno jméno Wachtl místo Wachtel. Místo památníku tohoto význačného českého lesníka bylo zvoleno k oficiálnímu otevření Lesnického Slavína. Stalo se tak při Jubilejní exkursi na Školní lesní statek adamovský dne 18. června 1929.