Narodil se v Chrudimi v německo-české rodině. Otec Němec, matka Češka. Působil ve Slovinsku, v Mantově a v Terstu. Zemřel na malárii a byl pohřben na hřbitově
Navje v Lublani (Kantor 1958). Předstihl dobu, ve které žil, jak na poli techniky,
tak i v lesnictví. Proslavil se hlavně četnými vynálezy a projekty. Je proslulým vynálezcem lodního šroubu, který se stal významným mezníkem v dějinách mořeplavby. Prvenství tohoto vynálezu bylo však Josefu Resslovi přiznáno až po jeho smrti v r. 1866 výrokem Národní akademie ve Washingtonu. Měl patentováno
11 ze svých 23 vynálezů. Byly to např. silniční dopravní vůz s vlastní konstrukcí parního stroje, optický polní telegraf, ložiska bez tření a mazání, třaskavý granát,
dělový vozík s tlumením rázu po výstřelu, mlýn na obilí s dutými válci, větrný mlýn se svislými hřídeli a křídly a se stálým provozem, lis bez šroubu na víno a olej. S lesnickým povoláním souvisel jeho projekt výroby ohýbaného dříví, vynálezy na konzervaci dřeva, proces vyluhování barviv z něho a přístroj na určování jakosti dřeva. Navrhl zřízení celorakouské vrtulové paroplavební společnosti, úpravy toku Nilu, splavnění Neretvy, zavlažování Egypta, úpravu terstského přístavu, zavedení pneumatické pošty mezi Terstem a Vídní a stavbu koňské železnice na Louisině
silnici v Rijece. Stejně pozoruhodně vynikal i v povolání lesníka jako praktik, odborný spisovatel a vynálezce. Těžištěm jeho práce bylo účinné a rychlé zalesnění jižních krasových území Rakousko-Uherska. Vypracoval plán k založení dubových porostů na krytí poptávky námořnictva po silném dříví, budování účelné sítě lesních cest a na provádění probírek. Kladl důraz na zhospodárnění lesního provozu. Podal návrh k rychlému výpočtu ploch, navrhl dálkoměr. Na poli lesnické historie je významná jeho práce Dějiny přímořských lesů (Frič 1958, Fürst 1930, Novotný 1997). Josef Ressel je příkladem neúnavné a nezměrné
houževnatosti a poctivosti v práci a v životě. Pro vynikající a rozsáhlou odbornou práci byl zařazen mezi čtyřicet lesníků Lesnického Slavína a byl mu
postaven památník na polesí Bílovice v kaštanovém háječku nad lesním paloukem při lesní cestě a hájovně, podle něj pojmenovaných. Památník, jehož autorem je prof. Josef Opletal, je zbudován jako betonový sloup, na jehož průčelí je osazena deska s podobiznou Resslovou a deska s nápisem:
Lesník – technik
JOSEF
RESSEL
Vynálezce
lodního šroubu
1793 – 1857
1929
Na pietní uctění památky českého rodáka myslel prof. Josef Opletal již v r. 1927 při studijní cestě s učiteli a studenty brněnské lesnické fakulty do Jugoslávie.
Dne 14. června navštívili Lublaň, kde byl Josef Ressel pochován. Chtěli z jeho hrobu odnést hrst prsti, aby ji pietně uložili na školním lesním statku. Bohužel hrob při úpravě hřbitova zanikl a jeho místo bylo nezvěstné
(Opletal 1951). V roce 1948 se konala v Praze konference slovanských odborníků. Mezi lesními odborníky, kteří kromě jiného navštívili i Lesnickou fakultu v Brně a její Školní lesní závod, byli také lesníci ze Slovinska. U příležitosti jejich návštěvy požádal je prof. Josef Opletal jménem fakulty o prsť z místa hrobu Josefa Ressla. Slovinští lesníci na daný slib nezapomněli a při oslavách 100. výročí
úmrtí vynálezce v r. 1957 byla zvláštní úřední komisí prsť odebrána a uložena do urny. Urna je vzácným uměleckým dílem předního slovinského umělce prof. Josipa Plečnika, jehož návrh podrobně propracoval jeho žák arch. Botur Putnar.
Byla zhotovena lublaňskými řezbáři na náklad Spolku
lesních inženýrů a techniků Slovinska. Na urně je nápis:
GOZDARJI SLOVENCI
BRATOM ČEHOM
a na druhé straně:
JOSEF RESSEL
1793–1857
K urně náleží i ověření o komisionálním odebrání
prsti v blízkosti Resslova hrobu. Ověření je psáno starobylým
písmem na pergamenu, je opatřeno pečetí
a v českém překladu zní:

„Sekretariát pro kulturu Okresního národního výboru
v Lublani potvrzuje, že zástupci Agronomické fakulty
lublaňské univerzity dne 10. října 1957 u příležitosti
100. výročí úmrtí Ressla, za přítomnosti představitelů
Slovinské akademie věd a umění, Spolku inženýrů
a techniků agronomického, lesnického a dřevařského
oboru Slovinské lidové republiky, Spolku strojních inženýrů
a techniků Slovinské lidové republiky, Hlavního
odboru národní techniky Slovinské lidové republiky,
Historického spolku pro Slovinsko, Slovinského technického
muzea a Okresního národního výboru v Lublani
odebrali prsť ze hřbitova Navje u pomníku vynálezce
Josefa Ressla v blízkosti jeho hrobu, o kterém se již
dnes nemůže přesně říci, kde ležel. Odebranou prsť
zástupci Agronomické fakulty lublaňské univerzity
uložili do urny, kterou věnovali svým slovanským bratrům
v Brně v ČSR.“
V roce 1958 Agronomická, lesnická a veterinární univerzita
v Lublani vyzvala Lesnickou fakultu v Brně
k převzetí urny. Slavnostního aktu se dne 24. července
1958 účastnil v zastoupení děkana fakulty doc. Josef
Kantor. Urnu mu předal děkan Zemědělské, lesnické
a veterinární fakulty Lublaňské univerzity prof. Franjo
Reiner. Při předání byl podepsán předávajícím i přebírajícím
svědecký zápis (Kantor 1958).
Závěrem slavnostního projevu přednesl prof. Franjo
Reiner zvlášť pro okamžiky předání urny složený slovinský
sonet (autor není uveden):
Jožef u Resslu
Slovenec ne po rodu, bil si Čeh
po materi, a po očetu Nemec.
Prišel v deželo k nam kot inozemec,
da zdaj počivaš v naših svetih tleh.
Bil genij Tvoj sodobnikom je greh;
v življenju s trnjem venčani mučenec,
po smrti lovorov prejel si venec,
zdaj velikan v potomcev si očeh!
Kdo ve, preblagi, plemeniti Ressel,
kako po domu tu si hrepenel,
čeprav pri nas si drugi dom imel!
Glej, grudo z groba Tvojega prsti
bo v domovino češko brat Tvoj nesel,
saj skupni, bratski so nam Tvoji sni.
Přeloženo do češtiny (překlad prof. Emil Klimo):
Josef u Resslovi
Slovinec nebyls rodem, byl jsi Čech
po matce, a po otci zase Němec.
Přišels do kraje k nám jako cizinec,
abys spočinul v naši svatou zem.
T vůj génius byl současníkům hřích;
živý byls mučedník trním věnčený,
po smrti dostals věnec vavřínový,
jsi velikánem v potomstev očích!
Kdo předrahý, šlechetný Ressle věděl,
jak jsi touhou po domově trpěl,
i když jsi u nás druhý domov měl!
A ť ze Tvého hrobu hroudu prsti
do české vlasti Tvůj bratr zanese,
nám společné jsou Tvé bratrské sny!
V roce 1959 byla při příležitosti čtyřicátého výročí
vzniku Lesnické fakulty v Brně pořádána exkurze
na školní lesní podnik. Exkurze byla slavnostně zahájena
u památníku Josefa Ressla na bývalém polesí
Hády. Před památníkem byla vystavena urna s prstí
z hrobu vynálezcova. Poté byla urna umístěna ve vitríně
na čestném místě v budově Lesnické fakulty v Brně.
Na vitríně byl nápis Silou tvého génia jsou hnány lodě
celého světa. Při pozdějších úpravách v budově fakulty
byla urna dočasně uložena na ŠLP. Od r. 1999 je vystavena
v posluchárně Josefa Ressla na LDF.
Nově bylo jménem vynálezce pojmenováno
výzkumné pracoviště Lesnické a dřevařské fakulty
MENDELU , které nese název Výzkumné centrum Josefa
Ressla. Jeho činnost, zaměření na dřevařské obory, byla
zahájena v roce 2015 v nově vybudovaném objektu
v areálu ŠLP v Brně – Útěchově.