Zakladatel novodobého českého pěstování lesů, zařizovatel, vynikající lesnický pedagog, vědec, spisovatel, organizátor, překladatel. Byl přísným logikem s mimořádně hlubokým humanitním i odborným vzděláním, s výrazným sklonem k ironii. Původním povoláním kněz. Z podnětu olomouckého arcibiskupa vystudoval lesnictví, aby mohl spravovat arcibiskupské lesy. Jedenáct roků sloužil u ředitelství arcibiskupských lesů jako výkonný pracovník, čtyři léta jako vedoucí taxačního oddělení ředitelství a později se stal centrálním ředitelem arcibiskupských statků.
Odtamtud odešel na Lesnickou fakultu v Brně, kde byl jmenován profesorem tvorby a pěstování lesů. Byl vůdčí osobností se širokým rozhledem a hlubokými
odbornými znalostmi. V pěstování lesů se orientoval na les neustále plně tvořivý. Svými myšlenkami obohatil české lesnictví i hospodaření na dnešním ŠLP.
Myšlení a odborné zaměření Josefa Konšela lze výstižně charakterizovat časovým sledem jeho stěžejních odborných prací. Začíná Naukou o lesních stanovištích (1923) a překladem díla A. K. Cajandera: Pojem a význam lesních typů (1927). Na tato díla, která se zabývají analýzou přírodních podmínek, navazuje pojednání Biologický Dauerwald (les neustále plně tvořivý) a bezprostředně následuje
přednáška Péče o půdu v porostní obnově a výchově (1929). Vrcholným dílem se stává jeho učebnice Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém
ponětí (1931) a završením je pak vydání Naučného slovníku lesnického (1934 až 1940), ve kterém věnoval velkou pozornost tříbení českého odborného
názvosloví. Celé dílo Josefa Konšela je prodchnuto myšlenkami, k nimž se vlastně vrací současné lesnictví a hnutí Pro Silva, které hovoří o přírodě blízkém obhospodařování lesů. Tyto cíle o padesát let dříve mnohem výstižněji vyjádřil Josef Konšel termínem pěstění lesů v biologickém ponětí. U tak významné osobnosti brněnské Lesnické fakulty, jakou prof. Josef Konšel byl, se samozřejmě uvažovalo o uctění jeho památky v Lesnickém Slavíně. Na základě usnesení vědecké rady fakulty bylo na exkurzi konané při oslavách 40. výročí založení Lesnické fakulty v Brně v r. 1959 pojmenováno tehdejší polesí Hády „Polesím prof. Konšela“ (Vašíček 1959). Polesí Hády bylo zvoleno proto, že do něho prof. Konšel soustředil svoji odbornou činnost na ŠLP. Toto pojmenování se však nevžilo a nebylo vůbec používáno. Proto se po deseti letech přistoupilo k vybudování památníku prof. Josefa Konšela, jehož zřízení financovala tehdejší Vysoká škola zemědělská a lesnická v Brně. Vyhotovení památníku bylo zadáno výrobnímu družstvu Kamena v Blansku. Místo pro památník zvolil prof. Bohuslav Polanský, nástupce prof. Josefa Konšela. Vybral na polesí Bílovice vyvýšené
místo při lesní cestě Resslovka. Památník průčelím shlíží přes silnici do protějšího porostu, který prof. Josef Konšel obnovoval jím speciálně propracovanou
skupinovou (pomístnou) sečí clonnou, jež je dnes v odborné literatuře uváděna jako Konšelova seč clonná. Původní památník tvořily dva vztyčené balvany
z červeného slepence z Babího lomu, na nichž byly bronzové proužky s nápisy. Na větším balvanu byl nápis:
Profesor Josef Konšel
Zakladatel katedry pěstění lesů
1875 – 1958

Na menším pak citát:
„Do lesa necho ď, kdo NEMáš citu ,
ničivé pouze snahy kdo znáš –
vyhni se stromům , vyhni luk svitu ,
vyhni i nám – tys nepřítel náš !“
Z knihy prof . J. Konšela : O pěst ění lesů
Text citátu na památníku byl značně poškozen
a některá slova zmizela. Odkaz na knihu Josefa Konšela:
O pěstění lesů byl nepřesný. Verše byly převzaty
z jeho díla Stručný nástin tvorby a pěstění
lesů v biologickém ponětí (1931), a to z kapitoly
Estetika v lese.
Památník byl slavnostně odhalen v r. 1959 při zahájení
jubilejní exkurze, pořádané k 50. výročí vzniku
Lesnické fakulty v Brně.
Poškozené bronzové nápisy na památníku byly
v r. 2004 nahrazeny deskami z jemnozrnné žuly.
Na hlavním památníku je nápis:
PROF. ING. DR.H.C.
JOSEF KONŠEL
20.3.1875 – 18.7.1958
Autogram profesorův
PROFESOR TVORBY A PĚSTĚNÍ LESŮ
ZAKLADATEL ÚSTAVU PĚSTĚNÍ LESŮ
NA LESNICKÉ FAKULTĚ V BRNĚ
Původní nápis na vedlejším menším kameni byl
nahrazen názvem profesorova stěžejního díla, kterým
je jeho učebnice pěstění lesů. Nápis zní:
„STRUČNÝ NÁSTIN
TVORBY A PĚSTĚNÍ LESŮ
V BIOLOGICKÉM PONĚTÍ“…
KONŠEL, J.: UČEBNICE, BRNO 1931
Obnovu nápisů na památníku provedla olomučanská
firma Kámen.