Vynikající lesní odborník a pedagog. Po čtyřleté
odborné praxi v knížecích auersperských službách,
kde se zabýval zpracováním lesních hospodářských
osnov, odchází na Vyšší lesnický ústav v Písku jako učitel pro obor geodézie, lesnického stavitelství, dendrometrie
a lesní tvorby. Tam se zabýval reorganizací
lesnického školství. Odtud se po čtyřech letech vrací
do služeb auersperských.
V r. 1919 byl jmenován ředitelem nově zřízené
Střední lesnické školy v Banské Štiavnici. Po zabezpečení
chodu školy v r. 1920 odchází natrvalo na tehdejší VŠZ v Brně jako profesor hospodářského lesního zřízení,
oceňování lesů, lesní statiky, dendrometrie a užité geodézie. Stal se hlavním organizačním pilířem Lesnické
fakulty v Brně, jejího sboru učitelů, iniciátorem
základů školního podniku.
Na počest prof. Rudolfa Haši byl jeden z nejkrásnějších
a nejproduktivnějších smíšených porostů
buku s modřínem ve Wiehlově údolí (Padouchu)
v habrůvecké části podniku pojmenován „Hašovou
svatyní“. V blízkosti tohoto porostu ve svahu nad lesním paloukem v místech, kde odbočuje od Wiehlovy
lesní silnice lesní cesta Pecová, byl v r. 1969 na závěr exkurze, konané při příležitosti oslav 50. výročí vzniku
Lesnické fakulty v Brně, odhalen prof. Rudolfu Hašovi památník.
Místo pro jeho umístění vybral Josef Zamazal,
bývalý vedoucí pracovník školního statku a spolupracovník
prof. Rudolfa Haši. Stavbu financovala VŠZ
v Brně. Postavení bylo zadáno výrobnímu družstvu Kamena v Blansku.
Stál u zrodu všech výjimečně pokrokových
myšlenek realizovaných na školním statku. Bylo
to zejména organizační uspořádání statku, vypracování
velkoryse pojatého lesního hospodářského
plánu, iniciativa při budování Lesnického Slavína, vyhotovení ideových těžebně-obnovních map i podnět
k fytocenologickému zmapování statku Aloisem Zlatníkem.
Činnost Rudolfa Haši na školním statku charakterizuje
prof. Josef Opletal (1941) slovy: „ …, že Dr. Haša
zmohl zdánlivě nemožné pensum práce, kterou sobě na školním statku uložil, není nesnadno nalézti: je to jeho bezmezné odhodlání sloužiti školnímu statku kde může a jak může, aby tím sloužil Vysoké škole lesnické, jejíž rozkvět zabírá jeho veškeré myšlení a konání až k sebezapření“.
Význam prof. Rudolfa Haši pro české lesnictví výstižně vyjádřil Theodor Mokrý, jeden z prvních dvou čestných doktorů Vysoké školy zemědělské v Brně, při jubilejní exkurzi na Školní lesní statek adamovský
(1929) slovy: „Objevil jsem Dra Hašu. A kdybych nebyl
v povolání svém ničeho jiného nevykonal, než to, pak vykonal jsem již věc velikou a nežil nadarmo“.
Památník tvoří vztyčený vápencový kvádr a na něm je nápis:
ing . dr . techn . dr .h.c.
Rudolf Haša
1881 – 1963
Profesor lesnické fakulty
v Brně a zakladatel fakultního lesního závodu
Písmena byla původně zhotovena z bronzu
a v proužcích upevněna na památníku. Upevnění
nebylo dostatečné, písmena se uvolňovala a značná část se ztratila. Proto byl v r. 1997 památník rekonstruován.
Nápis byl vyryt na tmavou kamennou desku, která byla upevněna na kvádr původního památníku.
Z podnětu Ing. Jiřího Truhláře byl památník při
rekonstrukci doplněn vedlejším kamenem s nápisem na tmavé desce: Les je jedním z nejvelkolepějších kle-
notů, jejž stvořitel ve své moudrosti zasadil do zahrady přírody k rozmno-žení její krásy, pro blaho a zdar jak
jednotlivce, tak i národů .
Je to výňatek z úvodní věty přednášky prof. Rudolfa Haši: Cesta k uskutečnění ekonomického principu
a principu hospodářské nepřetržitosti v souladu s lesní tvorbou (Haša 1929). Přednáška byla přednesena
prof. Rudolfem Hašou na lesnickém kurzu, konaném u příležitosti 10. výročí vzniku vysokého učení lesnického v Brně. Rekonstrukci provedla kamenická dílna
Kámen v Olomučanech.
V r. 2007 byl památník doplněn Hašovou podobiznou, zhotovenou prof. Josefem Opletalem na betonovém podkladu. Je to dar PhDr. Heleny Bočkové, pravnučky prof. Opletala.