Památníky

Pamětní deska zasazená na jižních svazích národní přírodní rezervace Býčí skála, a to na skalním útesu nad hutí Františkou. Připomíná pojmenování úbočí Slovenskou strání. Je věnována památce neznámých lesníků slovenské národnosti z éry Rakousko – Uherska. Na pamětní desce je nápis:SLOVENSKÁ STRÁŇ1929

Památník Stromů byl vybudován v roce 1938 jako součást budovaného Lesnického Slavína. Autorem myšlenky vybudování památníku byl prof. Josef Opletal. Ten je také autorem projektu a sám stavbu řídil. O motivech postavení památníku se prof. Josef Opletal zmiňuje ve svých Pamětech (Opletal 1951), kde říká:„Zbudovali jsme na Školním statku památníky obyvatelstvu lesa:ptactvu, jelenu, srnci, tetřevu,...Číst více

Inspirován zvyklostmi severských zemí přinesl Rudolf Těsnohlídek do Brna myšlenku stavění vánočních stromů, které slouží mimo jiné i humanitárním sbírkám. Podnětem mu bylo nalezení odloženého dítěte – Lidušky – v bílovických lesích v r. 1919. Určil místo pro stavbu vánočního stromu v Brně na náměstí Svobody, položil základ tradičního pořadu slavností u stromu a také...Číst více

Po skončení druhé světové války se hodně hovořilo o zbudování památníku lesníkům, kteří za německé okupace položili své životy. Úkolu se ujali profesořiRudolf Haša a Josef Opletal, kteří se rozhodli, že památník postaví na Školním lesním statku Masarykův les, a to ve spolupráci akademické obce VŠZ v Brně a personálu školního statku. Místo pro stavbu...Číst více

Pamětní deska, umístěná na palouku pod srubem v Arboretu Křtiny, připomíná tragické úmrtí tří členů akademické obce Mendelovy univerzity v Brně doc. Ing. Libora Severy, Ph.D., Ing. Zdeňka Hrubého, Ph.D. a Ing. Tomáše Kotrby, Ph.D., kteří zahynuli dne 28. září 2011 při autohavárii v Nikaragui při plnění vědecko-výzkumné mise univerzity. Pamětní deska byla odhalena dne...Číst více

Památník byl zbudován na paměť zasedání a studijní cesty stálého a rozšířeného výboru této organizace v Československu v r. 1968. Část studijní cesty se uskutečnila na ŠLP. Památník stojí v olomučanské části podniku, je v oplocené části výzkumného pracoviště zvaného Silviculturum, v blízkosti Máchova pomníku. Jsou to místa, kde účastníci exkurze pobývali. Památník IU FRO...Číst více

Památník Hradská lesní silnice stojí u křižovatky lesních cest pod Máchovým pomníkem. Hradská lesní silnice prochází kolem památníku od Olomučank Novému hradu – odtud název Hradská – a dále až k řece Svitavě. Památník byl vybudován péčí prof. Josefa Opletala v r. 1937. Ideově je určitým vyjádřenímosobních autorových pocitů a myšlenek. Památník tvoří dvě betonové krychle...Číst více

Dne 30. května 1965 byla na bílovické myslivně odhalena pamětní deska s nápisem Myslivna lišky Bystroušky. Připomíná místa, kam Rudolf Těsnohlídek umístil děj lyrické povídky o chytré lišce. Jména osob a místní názvy vybíral v Bílovicích a okolí. V myslivně tragicky zahynul revírník Kandler (1927). Do Bílovic byl přeložen z pozorské myslivny Jezera. Odtud název...Číst více

Liduška byla odložené dítě, které dne 22. 12. 1919 nalezl spisovatel Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli Josefem Tesařem a Františkem Koudelkou v lesním údolí za bílovickou myslivnou. Atmosféru této události nám nejvýstižněji přiblíží výňatek ze soudničky Pod vánočním stromem, kterou napsal R. Těsnohlídek v Lidových novinách dne 9. listopadu 1920:„Našli jsme ji loni v předvečer Štědrého...Číst více

Lesní ředitel v Pozořicích, spoluzakladatel Československé myslivecké jednoty v r. 1923 a její pozdější dlouholetý ústřední jednatel, autor názvu Československámyslivecká jednota a názvu mysliveckého časopisu Stráž myslivosti. Vynikající organizátor československé myslivosti. Plodný publicista. Vydal knihu Základymyslivosti a několik ročníků Žalmanova mysliveckého kalendáře. Většinu článků publikoval ve Stráži myslivosti. Čestný člen Čs. myslivecké jednoty a členČs. akademie...Číst více

Profesor lesnické botaniky, mikrobiologie, fytopatologie, dendrologie, fytocenologie a anatomie dřeva na Lesnické fakultě VŠZ v Brně, kde působil 43 let. Byl významným lesnickým pedagogem a neúnavným vědeckým pracovníkem. Jeho vědecké práce se týkají rostlinné taxonomie, zvlášť experimentální taxonomie, experimentální ekologie, srovnávací fytogeografie, mikrobiologie, půdoznalství, fytocenologie, zvláště fytocenologie lesa, synekologie, biogeocenologie, biologické terminologie, historie lesů a...Číst více

Patří mezi české lesnické buditele 2. pol. 19. stol. Jako vedoucí lesní hospodář lesů města Písku se neobyčejně zasloužil o jejich zvelebení. Vypracoval pro něpokrokové lesní hospodářské plány, opustil lesní polaření, začal uskutečňovat přirozenou obnovu porostů a zakládal smíšené porosty. Největší jeho zásluhou je,že dal popud k založení české lesnické školy v Písku v r. 1885 a...Číst více