Tiskové zprávy

Památník byl postaven roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Lichtenštejna. Druhý, menší kámen byl doplněn na vrchol mohyly roku 1908 u příležitosti 50. výročí panování téhož panovníka. Zajímavostí je, že vláda tohoto lichtenštejnského knížete nakonec trvala 70 let a 3 měsíce, což bylo druhé nejdelší funkční období v...Číst více

Hloušek Josef a Korbička František (+ 1945) Účastníci odboje ke konci II. světové války. Při průzkumu německých postavení byli oba dne 7. 5. 1945 německými vojáky zastřeleni v místech dnešního památníku ve Křtinském údolí u Babického chodníku (Kopečný 1980). Oba jsou jako lesní dělníci uvedeni v seznamu obětí na Památníku lesníků padlých, popravených a umučených v době nesvobody...Číst více

Lechner Gustav (+ 1904) Vedoucí revíru Hády se sídlem v myslivně Velká Klajdovka. (Sídlo revíru bylo v r. 1908 přestěhováno do nově postavené myslivny v Bílovicích.) Památník Gustava Lechnera je na okraji národní přírodní rezervace Hádecká planinka v místech, kde zemřel. Událost je popsána v kronice revíru Hády v r. 1904 ve volném překladu takto: 2. dubna došlo k významné změně v personálním...Číst více

Památník Křička Pavel a Švehla Jiří (+1967) Oběti dopravní nehody na motocyklu. Památník stojí při silnici Kanice – Babice, v místech zvaném Žilůvky. Na památníku je nápis: Zde tragicky zahynuli 21.5.1967 Pavel Křička a Jiří Švehla ve věku 19 let

Kocman Oldřich (+ 1939) Památník stojí v údolí nad železniční stanicí Babice n. Sv. (nad památníkem Schweiner-Zeman) při potoku pod Rosenauerovou lesní silnicí. Je to místo, kde Oldřich Kocman tragicky zahynul při sjetí nákladního auta z lesní cesty.  Na značně poškozeném památníku je nápis: ZDE TRAGICKOU SMRTÍ ZAHYNUL OLDŘICH KOCMAN 14.9.1939

Schweiner C. – Zeman F. (+ 1863) Oběti souboje s pytláky. Jejich památník je postaven v údolí nedaleko železniční stanice Babice nad Svitavou a je na něm nápis: C. SCHWEINER Forstadjunct F. ZEMAN Waldhöger gefallen 10. Juli 1863

Památník 10. výročí vzniku ČSR PokynMinisterstva zemědělství č. 17061-V/17-1928 ze dne 15. února 1928 doporučoval zakládat k 10. výročí vzniku ČSR jubilejní háje a označovat je letopočtem 1928. Na území školního statku proto byly ještě před zřízením Lesnického Slavína v roce 1928 založeny dva Jubilejní háje. Z nich se zachovaly dva pamětní kameny – u Babic a Březiny:...Číst více

Ševčík Antonín (1852-1905) Tragicky zahynul při práci v lese. Za náledí se na něj převrhnul povoz naložený dřívím. Událost se stala motivem pro spisovatele Jaroslava Marchu (1880-1961) k líčení Vějicova osudu v povídce Kamarádi z lesa ze sbírky Ptačí chléb. Tragickou nehodu líčí J. Marcha následovně: „Otočilo se po mokré zemi kolo, návalka sjela a jedle spadla tatínkovi na...Číst více

Matušková Božena (1947 – 1963) Oběť autobusové havárie. V místech nehody při silnici Křtiny – Josefov je památník s nápisem: Zde tragicky zahynula Božena Matušková 1947-1963

U Zabitých Památníkem je na stromě upevněný obraz věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, nacházející se před hrází stejnojmenného rybníka severně od Křtin, a to s textem: Zde na tomto místě byli zavražděni 5. července 1907 manželé Josef a Amálie Němcovi z Ostrova a manželé Hrazdírovi z Krasové Za loupežnou vraždu byli rodiče a syn Vajckornovi z Ostrova odsouzeni k trestu...Číst více

Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna

Památník letců Československé armády Památník stojí v údolí po pravém břehu řeky Svitavy v místech, kde ústí lesní cesta Praskavice. Tam se v r. 1951 zřítilo letadlo Československé armády, ve kterém zahynulo pět letců. Na památníku je bronzová deska se jmény zahynulých: Rezek František Veselý Miroslav Hanek Jiří Roubínek Stanislav Chytil Štěpán 25.9.1951

Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna

Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna

Památník byl vybudován zásluhou Jitky Ševčíkové, ředitelky Městské knihovny v Blansku. Pro památník vybrala citát z díla Johna Ruskina (1818–1900), anglickéhoestetika, kritika umění a filozofa. Zadala také provedení stavby. Zhotovitelem díla a sponzorem je Jan Leitgeb, kamenosochař. Památník byl postaven v roce 2003 v lesích nad Adamovem na palouku U Srnce.Na desce, vyrobené ze světlé žuly z Hudčic, je...Číst více

K připomenutí významu půdy pro les a nutnosti její ochrany byl v r. 2002 při oslavách 25. výročí ustavení Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařskéfakulty v Brně na návrh prof. Klementa Rejška vybudován památník Pocta Půdě. Je jím tmavá mramorová deska položená na půdním povrchu v severovýchodnímcípu přírodní rezervace Březinka, v blízkosti stejnojmenné lesní silnice.Na památníku je...Číst více

Pamětní deska zasazená na jižních svazích národní přírodní rezervace Býčí skála, a to na skalním útesu nad hutí Františkou. Připomíná pojmenování úbočí Slovenskou strání. Je věnována památce neznámých lesníků slovenské národnosti z éry Rakousko – Uherska. Na pamětní desce je nápis:SLOVENSKÁ STRÁŇ1929

Památník Stromů byl vybudován v roce 1938 jako součást budovaného Lesnického Slavína. Autorem myšlenky vybudování památníku byl prof. Josef Opletal. Ten je také autorem projektu a sám stavbu řídil. O motivech postavení památníku se prof. Josef Opletal zmiňuje ve svých Pamětech (Opletal 1951), kde říká:„Zbudovali jsme na Školním statku památníky obyvatelstvu lesa:ptactvu, jelenu, srnci, tetřevu,...Číst více

Inspirován zvyklostmi severských zemí přinesl Rudolf Těsnohlídek do Brna myšlenku stavění vánočních stromů, které slouží mimo jiné i humanitárním sbírkám. Podnětem mu bylo nalezení odloženého dítěte – Lidušky – v bílovických lesích v r. 1919. Určil místo pro stavbu vánočního stromu v Brně na náměstí Svobody, položil základ tradičního pořadu slavností u stromu a také...Číst více

Po skončení druhé světové války se hodně hovořilo o zbudování památníku lesníkům, kteří za německé okupace položili své životy. Úkolu se ujali profesořiRudolf Haša a Josef Opletal, kteří se rozhodli, že památník postaví na Školním lesním statku Masarykův les, a to ve spolupráci akademické obce VŠZ v Brně a personálu školního statku. Místo pro stavbu...Číst více

Pamětní deska, umístěná na palouku pod srubem v Arboretu Křtiny, připomíná tragické úmrtí tří členů akademické obce Mendelovy univerzity v Brně doc. Ing. Libora Severy, Ph.D., Ing. Zdeňka Hrubého, Ph.D. a Ing. Tomáše Kotrby, Ph.D., kteří zahynuli dne 28. září 2011 při autohavárii v Nikaragui při plnění vědecko-výzkumné mise univerzity. Pamětní deska byla odhalena dne...Číst více

Památník byl zbudován na paměť zasedání a studijní cesty stálého a rozšířeného výboru této organizace v Československu v r. 1968. Část studijní cesty se uskutečnila na ŠLP. Památník stojí v olomučanské části podniku, je v oplocené části výzkumného pracoviště zvaného Silviculturum, v blízkosti Máchova pomníku. Jsou to místa, kde účastníci exkurze pobývali. Památník IU FRO...Číst více

Památník Hradská lesní silnice stojí u křižovatky lesních cest pod Máchovým pomníkem. Hradská lesní silnice prochází kolem památníku od Olomučank Novému hradu – odtud název Hradská – a dále až k řece Svitavě. Památník byl vybudován péčí prof. Josefa Opletala v r. 1937. Ideově je určitým vyjádřenímosobních autorových pocitů a myšlenek. Památník tvoří dvě betonové krychle...Číst více

Dne 30. května 1965 byla na bílovické myslivně odhalena pamětní deska s nápisem Myslivna lišky Bystroušky. Připomíná místa, kam Rudolf Těsnohlídek umístil děj lyrické povídky o chytré lišce. Jména osob a místní názvy vybíral v Bílovicích a okolí. V myslivně tragicky zahynul revírník Kandler (1927). Do Bílovic byl přeložen z pozorské myslivny Jezera. Odtud název...Číst více

Liduška byla odložené dítě, které dne 22. 12. 1919 nalezl spisovatel Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli Josefem Tesařem a Františkem Koudelkou v lesním údolí za bílovickou myslivnou. Atmosféru této události nám nejvýstižněji přiblíží výňatek ze soudničky Pod vánočním stromem, kterou napsal R. Těsnohlídek v Lidových novinách dne 9. listopadu 1920:„Našli jsme ji loni v předvečer Štědrého...Číst více

Lesní ředitel v Pozořicích, spoluzakladatel Československé myslivecké jednoty v r. 1923 a její pozdější dlouholetý ústřední jednatel, autor názvu Československámyslivecká jednota a názvu mysliveckého časopisu Stráž myslivosti. Vynikající organizátor československé myslivosti. Plodný publicista. Vydal knihu Základymyslivosti a několik ročníků Žalmanova mysliveckého kalendáře. Většinu článků publikoval ve Stráži myslivosti. Čestný člen Čs. myslivecké jednoty a členČs. akademie...Číst více

Profesor lesnické botaniky, mikrobiologie, fytopatologie, dendrologie, fytocenologie a anatomie dřeva na Lesnické fakultě VŠZ v Brně, kde působil 43 let. Byl významným lesnickým pedagogem a neúnavným vědeckým pracovníkem. Jeho vědecké práce se týkají rostlinné taxonomie, zvlášť experimentální taxonomie, experimentální ekologie, srovnávací fytogeografie, mikrobiologie, půdoznalství, fytocenologie, zvláště fytocenologie lesa, synekologie, biogeocenologie, biologické terminologie, historie lesů a...Číst více

Patří mezi české lesnické buditele 2. pol. 19. stol. Jako vedoucí lesní hospodář lesů města Písku se neobyčejně zasloužil o jejich zvelebení. Vypracoval pro něpokrokové lesní hospodářské plány, opustil lesní polaření, začal uskutečňovat přirozenou obnovu porostů a zakládal smíšené porosty. Největší jeho zásluhou je,že dal popud k založení české lesnické školy v Písku v r. 1885 a...Číst více