Historie podniku
 

Historie podniku

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně (Mendelu v Brně) a je od roku 1923 zřízen především pro její Lesnickou a dřevařskou fakultu (LDF). Ta v rámci svých studijních programů lesnictví, krajinářství a dřevařství racionálně využívá ŠLP jako unikátní účelové zařízení s mnoha lesnickými, environmentálními a dřevařskými demonstračními objekty, v neposlední řadě jako exkurzní a výukový objekt zcela mimořádného významu.

Prvním krokem k ustanovení ŠLP byl fakt, že zákonem č. 460/1919 Sb. ze dne 24. 7. 1919 byla zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská v Brně, a to se dvěma studijními odbory. Jedním z nich byl se čtyřmi studijními ročníky Odbor lesnický, pro který se záhy projevila nutnost zajistit praktickou výuku v terénu, což vyústilo v založení školního statku. To se ukázalo jako velmi šťastné, historicky prověřená image vysokého lesnického školství v Brně je existencí ŠLP výrazně umocňována.

ŠLP je nejstarším školním statkem v resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. O jeho získání již usiloval jeden z prvních rektorů VŠZ v Brně, profesor hospodářské úpravy lesů Rudolf Haša (1881-1963), s ním od svého konstituování také celý profesorský sbor. Ve srovnání se školním statkem druhého – Hospodářského odboru bylo získání školního lesního statku podstatně rychlejší. Na návrh děkana Lesnického odboru Ing. Josefa Černého ze dne 20. 4. 1920 byla ustanovena komise, která začala usilovat o zakoupení a vybudování školního statku v Adamově. Jednání však bylo neúspěšné. V dalším období pak na základě předběžného jednání o řešení pozemkové reformy na liechtensteinských statcích přiznalo Ministerstvo zemědělství ČSR lesní statek Adamov, s dočasným vyloučením revíru Vranov, Vysoké škole zemědělské v Brně. Stalo se tak ministerským výnosem čj. 29.636/Ia 1922 ze dne 23. 5. 1922. Vlastní akt převzetí statku vysokou školou byl poté proveden 15. – 17. 2. 1923 s účinností od 1. 1. 1923. Školní statek byl spravován podle zásad zákona č. 404/1922 Sb., a to s důrazem na účelové zaměření k plnění především pedagogických úkolů, přičemž do čela jeho Správního výboru byl jednomyslně zvolen profesor lesní těžby a technologie Josef Opletal (1863-1953). Nadšení, které provázelo např. adaptaci zámku ve Křtinách či úspěšné začlenění statku do výchovného procesu Lesnického odboru VŠZ v Brně, se projevilo mj. i žádostí o přejmenování Lesního statku Adamov na Školní statek "Masarykův les". První prezident ČSR T. G. Masaryk v dopise čj. D/6292/1931 ze dne 12. 9. 1931vyslovil svůj souhlas a Ministerstvo zemědělství ČSR vydalo výnos č. 118.642/V/16-1931 ze dne 14. 4. 1932, kterým podnik získal nové pojmenování Školní lesní statek Masarykův les Vysoké školy zemědělské v Brně.

Prof. Rudolf Haša
Prof. Rudolf Haša (1881–1963)

V 1. Československé republice měly Lesnický odbor Vysoké školy zemědělské v Brně i Školní lesní statek Masarykův les neobyčejné štěstí na profesorský sbor, tvořený znamenitými a věhlasnými lesnickými a dřevařskými odborníky. Byli to profesoři Rudolf Haša, Ferdinand Müller, Antonín Dyk, Josef Opletal, Josef Konšel, August Bayer, Alois Tichý ad. Svoje odborné názory a průkopnické myšlenky tito pedagogové a vědci uplatňovali především na školním statku, který se tak stal jejich dílnou. Práce na něm přímo řídili a soustavným stykem se zaměstnanci zvyšovali i jejich odbornou úroveň. Převzali pečlivě obhospodařovaný statek, na kterém bylo v minulosti hospodaření významně ovlivněno působením vynikajících lesníků, jako byli např. Leopold Grabner a Julius Wiehl, plynule navázali na dosavadní hospodářské způsoby a výsledky, dále je rozvíjeli a zaváděli moderní technologie v lesnictví i dřevařství.

V době okupace výnosem Ministerstva zemědělství čj. 56.643/VIII/A/1/1940 ze dne 28. 6. 1940 podnik získal nový název Ředitelství školního lesního statku v Brně a sídlo se přestěhovalo z Adamova do Brna. Dostal se pod komisařskou správu a byl přidělen k přímé a technické správě Ředitelství státních lesů a statků v Hodoníně. Následně se začaly projevovat snahy o jeho zrušení, avšak bez úspěchu. Po osvobození v roce 1945 byla obnovena činnost statku v intencích předválečného stavu.

Prof. Josef Konšel
Prof. Josef Konšel (1875–1958)

V poválečném období, nehledě na politické události roku 1948, se určujícím mezníkem stalo přijetí vysokoškolského zákona č. 58/1950 Sb., na základě kterého dochází k organizačním změnám. Školní lesní statek je přejmenován na Školní lesní závod. Přestává jeho přímé řízení Správním výborem a odpovědným za hospodaření se stává ředitel lesního závodu, podléhající přímo rektorovi školy. Správní výbor se přetváří v Poradní sbor, jehož předsedou se stává proděkan pro Školní lesní závod. Hlavním úkolem Poradního sboru se stává projednávání a schvalování koncepce rozvoje školního závodu a metodické řízení účelové činnosti. Nástup mladé generace počátkem padesátých let znamenal především postupný přechod na mechanizaci prací v lese i v činnostech souvisejících. Následně v roce 1957 Školní lesní závod přechází z resortu Ministerstva zemědělství ČSR do resortu Ministerstva školství ČSR. Roku 1967 bylo ústředí školního závodu přemístěno z budovy Lesnické fakulty v Brně do Křtin, a poté v roce 1970 se mění název na Školní lesní podnik Křtiny. Stále však plní svoje poslání v praktické vzdělávací činnosti, vědě a výzkumu, včetně roku 1989, s jeho společenskými změnami. I v tomto dlouhém období působí na Lesnické fakultě VŠZ v Brně řada vynikajících pedagogů, kteří ve spolupráci s pracovníky ŠLP svou pedagogickou i badatelskou prací usměrňovali odborné záležitosti. Je třeba v této souvislosti vzpomenout profesory Gustava Artnera, Bohuslava Polanského, Miroslava Vyskota, Josefa Kantora, Bohumila Doležala, Aloise Zlatníka, Josefa Pelíška, Leo Skatuly, Jiřího Pospíšila ad.

Po roce 1989 se management ŠLP soustředí na řádné hospodaření v lesích, zvelebení demonstračních výukových objektů pro studenty lesnictví a později i krajinářství. Především se však buduje materiálně-technické základna pro studijní program dřevařství, nově založený na Lesnické fakultě VŠZ, nynější Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. K důležité majetkové změně dochází v roce 2000. Veškeré pozemky ŠLP byly Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně v souladu s ustanovením nového vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., se souhlasem Ministerstva zemědělství ČR ze dne 7. 11. 2000, čj. 324/99-5140/N-112; 2272/99-5140; 2067/99-5140; 1126/00-5050 a na základě rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, čj. 14 518/99-14 ze dne 27. 12. 2000, převedeny do vlastnictví jako veřejné vysoké škole. To vše dává základní předpoklady i k otevření se světu, nabídce využití ŠLP lesnickými pedagogy a vědci, studenty, praktickými lesníky i laickou veřejností. Dokladem úspěšné činnosti v tomto směru je mnohá spolupráce se zeměmi Evropské unie, Ruska a Latinské Ameriky.

Prof. Josef Opletal
Prof. Josef Opletal (1863–1953)

Dosavadní bohatá historie a dlouhodobá kontinuita v obhospodařování univerzitního majetku daly základ současnému koncepčnímu poslání a záměru budovat ŠLP jako přední subjekt resortu. Cílem je působit jako demonstrační objekt lesnického hospodaření, které vychází z přírodě blízkého obhospodařování lesních porostů s maximálním využitím přirozené obnovy, a současně jako demonstrační objekt dřevařského hospodaření, a to na principu zpracování vlastní suroviny s vkládáním přidané hodnoty do výrobku. K tomu společně dávají předpoklady mimořádně vysoká diverzita abiotických a biotických podmínek lesního hospodaření, výrobně-technická základna dřevařského oboru a dostupná databáze. Opomenout se nedá dělný kolektiv pracovníků ŠLP a zázemí spočívající v pedagogickém a vědeckém sboru LDF MENDELU v Brně. To vše činí v současnosti ze ŠLP ML Křtiny MENDELU v Brně nesmírně cenný objekt, jenž naplňuje své poslání na základě platného zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. jak z hlediska lesnického, environmentálního a dřevařského výzkumu, tak především z hlediska pedagogického.