Tiskové zprávy

Vynikající český lesník ve všech oborech lesního hospodářství a jeho nadšený propagátor. Absolvent lesnického ústavu v Bělé pod Bezdězem, kde se stal pozdějiučitelem. Působil ve vedoucích funkcích na několika panstvích. Zakladatel lesnicko-loveckého muzea v Úsově. V r. 1895 přešel do služeb Lichtenštejnů jakovedoucí lesní úředník. Velké zásluhy má především v hospodářské úpravělesů zavedením originální a komplexní metody hospodářskésoustavy vyrovnaných věkových...Číst více

Blanenský lékař, archeolog, antropolog. Proslul archeologickými výzkumy v Moravském krasu, zejména v Býčí skále. Desku s portrétem Jindřicha Wankla zhotovil v r. 1950 prof. Josef Opletal. Byla umístěna a odhalena na Býčí skále současně s umístěním a odhalením desky s portréty Josefa Mánesa a Julia Mařáka dne 27. března 1968 Historicko-vlastivědným kroužkem Závodního klubu Adamovských...Číst více

Vytvořil v jindřichohradeckých lesích vzor přirozeného obnovního postupu, který vzbudil velký zájem lesnické veřejnosti. Začal pracovat sečí clonnou s využitímpřirozené obnovy. Podle získaných zkušeností řešil prostorovou úpravu obnovy lesních porostů. Soustředil těžební zásahy do severních násekových stěnpři současném předsunutí kotlíků, aby dosáhl porostní různověkosti a nestejnorodosti. Wachtlovo prvenství v tomto obnovním postupu okrajovou sečí potvrdil i...Číst více

Význačný český lesník – pěstitel, zeměměřič, průkopník tachymetrie a vynálezce. Po studiích na lesnickém ústavu v Úsově působil jako inženýr ve Vojenskémzeměpisném ústavu ve Vídni, a pak přešel do lesnické praxe. Pozoroval nepříznivé důsledky holosečného hospodářství a přistoupil proto ke studiu pěstování lesů na přírodovědeckých základech. Je zakladatelem přírodovědného nazírání na les a tvůrcem učení o...Číst více

Český spisovatel, básník, dramatik a novinář. Působil v Brně a často pobýval v Bílovicích n. Sv. Autor melancholických veršů a realistických obrazů i humorného vyprávění z Brna a jeho okolí. Proslul zejména knihou Liška Bystrouška. Děj tohoto humorného a optimisticky laděného vyprávění umístil do bílovických lesů. Kniha je vyjádřením lásky k životu a jeho hodnotám i chválou...Číst více

Významný pracovník výzkumu a vývoje lesnické mechanizace. Zakladatel a dlouholetý vedoucí Výzkumné stanice lesnické mechanizace ve Křtinách. Při příležitosti stého výročí narození (27. srpna 1914) byla dne 25. srpna 2014 odhalena pamětní deska na skalce po levé straně vjezdu do areálu ústředníhosídla ŠLP ML Křtiny MENDELU (i Výzkumné stanice Křtiny). Na pamětní desce je nápis:Ing. Václav...Číst více

Po celou dobu své aktivní činnosti působil jako lesní na školním podniku. Byl nadšeným a nezištným pěstitelem exotických dřevin. Pěstoval je i domana zahradě. Jeho zásluhou byly pořízeny soupis, měření a situační zákresy exotů pěstovaných na školním podniku (Truhlář 1973). Sám na podniku zakládalpokusné výsadby exotů a pečoval o ně. Nové výsadby jsou soustředěny hlavně v...Číst více

Po absolvování oboru lesního inženýrství na Vysoké škole zemědělské ve Vídni byl v r. 1919 přijat do lesotechnické státní služby v Brně a byl přidělen ke stavebnísprávě v Luhačovicích. V r. 1923 byl přeložen na Slovensko, kde od r. 1928 působil v Bratislavě jako vedoucí oddělení lesotechnických meliorací a hrazeníbystřin pro celé Slovensko. V r. 1939 byl přeložen...Číst více

Po praktické průpravě v lesním hospodářství se stal v r. 1860 profesorem lesnicko-matematických nauk na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Odtud v r. 1861přešel na Lesnickou akademii v Mariabrunnu u Vídně, kde byl v r. 1865 jmenován profesorem lesnického stavitelství, strojírenství a kreslení. V r. 1870 byl povolánna ministerstvo financí ve Vídni. V r. 1881 zvolen poslancem rakouského...Číst více

Velkorysý lesník sloužící na jihočeském schwarzenberském panství. Zabýval se melioracemi, vysoušením močálů a odvodňováním na panstvích Třeboňa Hluboká. Proslavil se hlavně zpřístupněním rozsáhlých šumavských hvozdů na úbočí Třístoličníku, Plechého a Smrčiny vybudováním vodního průplavu,tzv. Schwarzenberského plavebního kanálu, v délce 44,4 km, který prochází tunelem 389 m dlouhým. Kanál byl budován v letech 1779–1821 a spojil povodíVltavy s povodím Dunaje....Číst více

Narodil se v Chrudimi v německo-české rodině. Otec Němec, matka Češka. Působil ve Slovinsku, v Mantově a v Terstu. Zemřel na malárii a byl pohřben na hřbitověNavje v Lublani (Kantor 1958). Předstihl dobu, ve které žil, jak na poli techniky,tak i v lesnictví. Proslavil se hlavně četnými vynálezy a projekty. Je proslulým vynálezcem lodního šroubu, který se stal...Číst více

Nejvýznamnější český přírodovědec, fyziolog. Všestranný génius, který hluboce ovlivnil lékařské a biologické vědy. Profesor fyziologie ve Vratislavi, později na univerzitě v Praze. Člen četných vědeckých společností domácích i zahraničních. Velice bystrý pozorovatel jemných jevů smyslových a histologických. Byl reformátorem fyziologie, původcem a budovatelem prvního fyziologického ústavu,zakladatelem a tvůrcem histologie. Přispěl podstatně k pokroku lékařství a biologických...Číst více

Přírodovědec, profesor lesnického ústavu v Bělé pod Bezdězem. Syn Jana Evangelisty Purkyně. Je naší přední vědeckou osobností 19. stol. v oblasti geobotaniky, dendrologie, bioklimatologie a užité meteorologie. Svými myšlenkami, získanými na základě vlastních analýz, předstihl současníky o desítky let zejména v mikroklimatologii, bioklimatologii a lesnické meteorologii. Vystoupil s dodnes platnými vědeckými argumenty proti domněnkám o značném...Číst více

Český přírodovědec a buditel, zakladatel české přírodovědné literatury, profesor mineralogie a zoologie na Karlově univerzitě v Praze. Položil základy českému názvosloví v botanice, zoologii, mineralogii a chemii. Památníkem Jana Svatopluka Presla je pyramida složená z lámaného kamene – kulmské droby místníhopůvodu. Památník je v horní části křtinského arboreta. Je na něm kamenná deska s nápisem:JAN SV.PRESL1791–18491929

Po absolvování Lesnické fakulty v Brně v r. 1924 působil krátce v technické kanceláři a v r. 1926 přešel do Výzkumného ústavu pro pěstování lesů a lesnickoubiologii v Brně. V r. 1936 byl pověřen vedením Státního výzkumného ústavu pro pěstební techniku v Banské Štiavnici. V době okupace byl vedoucím Správy lesníhospolečenstva v Tišnově. Po válce přešel na...Číst více

Významný vědecký pracovník v oboru lesnického půdoznalství. Po skončení studia na Agronomické fakultě VŠZ v Brně nastoupil v r. 1933 jako asistent na Ústavupůdoznalství a klimatologie téže školy. V r. 1945 se habilitoval a v r. 1946 byl jmenován profesorem pro obor geologie a pedologie. Současně byl pověřen vedením nově vznikajícího Ústavu lesnické pedologie a geologie. Vedoucím...Číst více

Patří mezi naše největší lesníky nejen pro lesnickou všestrannost a hloubku poznání, ale i pro své osobní vlastnosti. Byl svým nadáním a zaměřenímlesní technik, avšak ovládal i oblasti lesnické biologie a ekonomiky.Po vystudování lesního inženýrství ve Vídni působil v letech 1887 až 1918 v bývalé Bukovině (převážně v dnešním Rumunsku) u Správy lesů a statků BukovinskéhoŘecko-orientálního náboženského fondu, který měl...Číst více

Lesní kontrolor a taxátor městských lesů v Písku. Tvůrce původní české kontrolní taxační metody, která je budována nejen na ploše a hmotě, ale i na kvalitě. V uplatnění kvality v hospodářské úpravě lesů spočívá jeho primát nejen u nás, ale i ve světě. Byl vyhledávaným zeměměřičem. Památník Josefa Nimburského je obelisk postavený na návrší při...Číst více

Básník a publicista. Jeho sbírka básní intimní a přírodní lyriky Kniha lesů, vod a strání je inspirována svitavskými stráněmi a okolím Bílovic nad Svitavou. Písněz této knihy zhudebnil Alois Piňos. Je logické, že básníkovi, který napsal sbírku básní z prostředí ŠLP, byl vybudován památník zařazený do souboru Lesnického Slavína. Památník byl postaven z vápencových kamenů na...Číst více

Vynikající ruský lesník a vědec. Profesor pěstování lesů na lesnickém institutu v Petrohradě. Z velkého počtu vědeckých prací je nejvýznamnější kniha Nauka o lese(1924), jejímž vědeckým základem je Darwinova teorie dědičnosti, proměnlivosti, vzájemných vztahů organizmů a přirozeného výběru. Založil nauku o typechlesa, spočívající na průzkumu složení a vlastností lesní vegetace v jednotě s prostředím. Stanovil zákonitosti vývoje lesních...Číst více

V letech 1909–1934 působil jako vedoucí na velkostatku Schönburg-Hartensteinů v Králově Poli. Část tohoto statku, bývalé polesí Řečkovice, je součástí dnešního ŠLP. Na velkostatku byl jmenován lesmistrem. Vynikající lesní odborník, který byl i veřejně činný. Zasloužil se o převody výmladkových porostů, provádění plecích sečí, vyvětvování stromů, rozvoj školkařství a budování lesních cest. V pěstovánílesů podlehl mánii pěstování...Číst více

Lesní inspektor v českém odboru Zemědělské rady pro Království české. V této funkci se velmi zasloužil o zlepšení hospodářství v malých selských a obecníchlesích a dále pak o zalesňování pustých pastvin a neužitkových strání. V tomto směru je bohatá i jeho činnost literární. Památník Adolfa Midlocha stál původně v lesní školce u Útěchova. Po zrušení lesní školky byla...Číst více

Absolvent lesnické akademie v Mariabrunu prošel bohatou lesnickou provozní praxí v různých funkcích od adjunkta, vedoucího polesí, nadlesního až po lesmistra. Jako lesmistr působil v Kraňsku (Kranj – dnessoučást Slovinska). Odtud byl v roce 1852 povolán jako učitel lesnickýchvěd na nově založené lesnické škole v Úsově. V letech 1855 až 1859 ředitel nově založené lesnické školy v Bělé...Číst více

Místní spisovatel, básník, novinář, politik, bývalý poslanec i senátor. Jaroslav Marcha, vlastním jménem Dominik Nejezchleb, se narodil v nedalekýchBabicích nad Svitavou. V mládí jako babický sedlák příležitostně vypomáhal se svými koňmi a povozem ve zdejších lesích při stahování a odvozu dříví z lesana adamovskou pilu. Tak dobře poznal práci dřevorubců a lesních formanů, ale jeho pozornost zaujaly i malebné, působivé...Číst více

Oba význační čeští malíři. Zobrazili malebnost české krajiny a krásy lesního prostředí. Josef Opletal (1950) charakterizoval Josefa Mánesa jako malíře svérázunašeho lidu a kraje a Julia Mařáka jako básníka lesa štětcem. Josef Mánes v doprovodu Jindřicha Wankla navštívil Býčí skálu.Desku s portréty obou malířů vyhotovil prof. Josef Opletal v r. 1950 a určil pro ni...Číst více

Památník Karla Hynka Máchy, nejvýznamnějšího českého básníka epochy romantismu, byl vybudován v roce 1936 na návrší nedaleko Olomučan. Ke stavběbylo vybráno návrší s dalekou vyhlídkou do hlubokých údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka se souvislým komplexem lesů ŠLP. Nezasvěcený návštěvníkani neví, že v údolí vpravo pod památníkem je zcela skryto město Adamov. Vysoký komín v dáli...Číst více

Nejvýznamnější představitel naší lesnické vědy v 1. pol. 19. stol. Rodem Prus, ale většinu života strávil v Praze. Byl prvním docentem lesnických nauk na Vysokém učení technickém v Praze. Vynikal bohatou literární odbornou a pedagogickou činností. Vydával odborné lesnické časopisy. Provedl hospodářskou úpravumnoha lesních velkostatků. V pěstování lesů byl zakladatelem tzv. „pražské školy“, ve které...Číst více

Působil v lichtenštejnských službách 1762–64 jako myslivecký mládenec v Dyjákovicích na panství moravskokrumlovském, 1764–1775 osobní myslivec knížete, 1775–1787 nadlesní ve Studánce na panství rumburském. V r. 1788 byl jmenován přednostou lesního úřadu a inspekčním úředníkem v Kostelci nad Černými lesy a v r. 1790 lesmistrem. Ve druhé polovině 18. stol. byly lesy ve velmineutěšeném stavu. Odborné...Číst více

Působil na velkostatku v Lesonicích u Znojma. Všestranně vynikající lesník. Těžiště jeho vědecké činnosti je v oborech ekonomiky. Jako dobrý matematik se věnoval dendrometrii, oceňování lesů a lesní statice. Zabýval se však i otázkami pěstování lesů, ochrany lesů a lesnické politiky. Řešil problematiku učení o čistém výnosu z půdy a lesní úrokové míry. Vydal dva...Číst více

Český lesník, který zavedl metodický způsob sadby do důlků s použitím zdravých, zejména v kořenech nepoškozených sazenic. Vžitý způsob sadby do důlků na písčitých půdách zdokonalil tím, že u čerstvě vysazených sazenic speciálními hmaty do půdy zasunutých rukou s nataženými prsty přimáčkl půdu ke kořínkům za účelem jejich lepšího spojení s půdou. Doporučoval uchování sazenic...Číst více